Před dvaceti lety: Honda Prelude dostává systém 4WS

V roce 1988 přichází třetí generace Hondy Prelude. Vůz, který je na trhu už pěkných deset let od roku 1978 se výrazně neliší od svého o generaci staršího sourozence. Přesto ho lze označit za tak trochu revoluční. Jako první sériový automobil totiž dostává systém natáčení zadních kol.

Vydáno: 15.8.2009

4WS mechanicky

Důvod, proč opatřit novou generaci systémem Four Wheel Steering (neboli řízenými všemi koly) byl jednoduchý. Na předchozí druhé vydání se snesla kritika kvůli tomu, že je příliš nedotáčivá, což působilo potíže sportovně založeným řidičům. Honda si tedy vybrala poněkud radikální řešení na jehož konci stojí mechanický systém natáčení zadních kol dle výchylky kol předních.

Třetí generace je ovšem jediná, která používá čistě mechanický systém natáčející kola zadní nápravy. Všichni ostatní, stejně jako pozdější Honda Prelude nebo dnes velmi známý Renault Laguna Coupé, zvolili buď elektrický, nebo hydraulický systém.

Nejrychlejší a nejnižší

Zajímavé také je, že magazín Road & Track v roce 1987 vydal výsledky testu, jehož cílem bylo vyzkoušet každý vůz pocházející z daného roku ve slalomu. Vyzkoušena byla mimo jiné Honda Prelude v provedení pro rok 1988 a údajně se stala ze všech nejrychlejší, když trať prolétla rychlostí 105,4 km/h a porazila tak všechny ostatní včetně vozů Ferrari nebo Porsche.

Další zajímavostí tohoto automobilu bylo použití vysokopevnostního kovu pro všech šest sloupků. Díky pevnému materiálu postačilo udělat dané sloupky maximálně tenké a výsledkem je velmi dobrý výhled všemi směry.

Designové změny nebyly oproti předchozí generaci tak výrazné jako změny technické. Upravena byla linie kapoty tak, aby byla ještě nižší a Honda Prelude se rázem stala “předokolkou“ s nejníže umístěnou kapotou. To přispělo nejen k nižšímu odporu vzduchu a lepší stabilitě při vysokých rychlostech, ale také se tím zlepšil výhled směrem před vůz.

Sportovní dvoulitr

Základem Hondy Prelude byla samonosná ocelová karoserie. Vůz spadá do kategorie dvoudveřových kupé 2+2. Na délku má toto provedení 4460 mm, vysoké je pouze 1295 mm a šířka dostala hodnotu 1695 mm.

O pohon se staral dvoulitrový benzinový čtyřválec umístěný v předu. Agregát je uložen napříč a je skloněn směrem vpřed, a to pod úhlem 18°. Blok i hlava válců je vyrobena z hliníkové slitiny a nechybí ani rozvod DOHC. Pro rok 1989 měla tato jednotka výkon 135 koní a maximálně dosahovala na 175 Nm. S přibývajícími léty síla motoru dále rostla a později se vyšplhala až na 150 koní. Správné využití potenciálu motoru pak obstarala pětistupňová manuální nebo čtyřstupňová automatická převodovka.

Honda Prelude pokračovala dále čtvrtou a pátou generací až do roku 2002.

Text: Lukáš Dittrich

Foto: Auta5p.eu, Antholonet.com, archiv

Galerie