Test auta: Hyundai Ioniq Hybrid — vstup do éry elektrifikace

Ioniq není první hybrid od korejské značky. Ale je prvním autem, které vytvořilo kompletní elektrifikovanou modelovou řadu. Ioniq totiž koupíte jako hybrid, plugin hybrid a elektromobil. Vyzkoušel jsem ten nejobyčejnější z nich a budu chválit.

Hybrid, plug-in hybrid a čistý elektromobil — v těchto třech elektrifikovaných verzích se prodává loňská novinka korejské značky Hyundai. Jako prvního z nich jsme vyzkoušeli “normálního” hybrida, tedy toho, který se neumí nabíjet ze zásuvky. Ioniq Hybrid (nebo také Ioniq HEV) je všech tří verzí nejlevnější. Zatímco PHEV i elektromobil stojí shodných 890 tisíc, hybrid vyjde jen na 710 tisíc.

Překvapení kvalitou

Pětiveřový liftback svojí konstitucí patří do nižší střední třídy a je přímým konkurentem pro Prius od Toyoty. Je i podobně veliký, se stejným rozvorem 2,7 metru, ale má o kousek nižší střechu a menší kufr, naopak je o malinko širší. Dá se využít jako rodinné auto, na palubě je dost místa pro čtyři lidi. Oproti úspěšnému Hyundai i30, na jehož základě Ioniq stojí, je prostornější a také pracoviště řidiče působí hodnotněji: má hezčí tvar a je celá přístrojovka je seskládaná z kvalitních měkčených materiálů, než ve třicítce. Na dnešní poměry je osmipalcový displej infotainmentu relativně malý (příplatek 25 tisíc), ale je osvěžující, že ovládání je inteligentní a navigace dostatečně rychlá. I tady chválím.

Na rozdíl od plug-in hybridu si tady nemůžete pomoci dobíjením ze zásuvky. Baterie je mnohem menší (pouze 1,56 kWh oproti 9 kWh u pluginu), dobíjí se jen spalovacím motorem a brzděním. Benzinový motor 1.6 GDi má výkon 105 koní (77 kW) a běží skoro pořád, čistě elektrickou jízdu nemůžete zapnout tlačítkem (jako u Priusu) a počítač si o ní rozhoduje podle svého. Jízdu na elektřinu zažijete při rozjezdech, popojíždění na parkovišti nebo ve chvílích, kdy jedete klidnou jízdou po rovině — nikdy ale nebude trvat déle, než pár desítek sekund. Elektřina tady jen pomáhá snižovat spotřebu a také trochu vylepšuje akceleraci, když hodně dupnete na plyn.

Dobrá náhrada dieselu

Celkový výkon hybridní soustavy je 141 koní. Od jízdy nečekejte žádné zajímavé zážitky, Ioniq je stavěný na nenáročnou a klidnější jízdu. V téhle disciplíně je ale překvapivě dobrý. Zrychlení na stovku dá Ioniq za 11 sekund, není to žádný rychlík, a to ani na sportovní režim, který od ECO ani nepoznáte. Ale nepůsobí líně ani pomale, díky elektromotoru pomáhajícímu výkonem 44 koní má sílu k svižnějšímu zrychlení, když ho potřebujete. Jinak je síly tak akorát pro klidnou jízdu, kterou budete jako majitelé hybridu požadovat.

A i když se Ioniq perfektně hodí do města, kde se výhody hybridu projevují nejvíc, nemusíte se bát ani vyrazit s ním na dovolenou tisíc kilometrů daleko. V zatáčkách jede sebejistě a na dálnici mě překvapil výbornou stabilitou a dynamikou, která i v plně naloženém autě byla dostačující, rozhodně nebudete brzdou provozu. Rychlosti kolem 160 km/h dosáhnete úplně v pohodě, maximálka je pak kolem 180 km/h. Šestistupňový dvouspojkový automat řadí bezproblémově.

Kromě nízkých papírových emisí CO2 (79 g/km) vynikají hybridy malou spotřebou paliva. Ta je zde papírových 3,4 l/100 km, realita je trochu jiná, dlouhodobý průměr testovaného auta se ustálil na 4,7 l/100 km. Ani to není na auto téhle velikosti špatné. Jiná situace nastává, když vyrazíte na dlouhou cestu na dálnici a dobíjení elektromotoru nemůže využívat výhod častého brzdění. I tady se ale projevila úspornost benzinové jednotky, spotřeba se ustálila na solidních 6 litrech.

Mimochodem, s pohodou na dálnici pomáhá adaptivní tempomat a asistent udržení v jízdním pruhu, které jsou skutečně použitelné a dostanete je už v základní, poměrně bohaté výbavové verzi Future za 710 tisíc. To je velmi příjemný bonus, který byste čekali od o polovinu dražších aut.

Zadání splněno na jedničku

Hyundai Ioniq Hybrid mě překvapil tím, jak příjemně a solidně působí. To nejzajímavější je ale v jeho univerzálnosti. Je to hybrid, který se chová jako běžné auto, když nebudete o jeho technice přemýšlet, ani ji nepoznáte. Hybridní pohon pro něj nepředstavuje žádné omezení v normální jízdní dynamice (na rozdíl od některých Toyot), nesází na eko-image (na rozdíl od Priusu), vypadá normálně a normálně se s ním jezdí.

Zadání na standardní hybrid splnil Hyundai výborně.

Příště se podíváme na to, jak se jim povedl elektromobil.

Hyundai Ionic Hybrid

Galerie