Umělecké dílo. I těm nejlepším značkám se něco takového povede jednou za dekádu. BMW svůj opus magnum vytvořilo v roce 2011, když poslalo na silnice šestkové Gran Coupé. I na sklonku svého životního cyklu dokáže tohle auto oslnit.
Vzpomínka na staré časy
Čtyřdveřový sedan řady 6 vypadá i po letech skvěle, jako by za ty roky vůbec nestárnul. Naopak uzrál. Svoji zásluhu na tom má tři roky starý facelift, sportovní M paket a výrazný modrý lak. Obdivuju designéra, který nakreslil a prosadil tu dvoumetrovou kapotu, za níž řidič sedí přesně uprostřed pětimetrové kastle. Zezadu zas působí skvěle široká kola, rozkročená o 6 centimetrů víc oproti přední nápravě.
BMW 6 připomíná dobu, kdy auta bývala uměleckými díly, ne spotřebním zbožím. Dlouhá kapota tu není jen pro efekt, ale musí se do ní vejít velké motory. Řadu 6 totiž nekoupíte s ničím menším než s šestiválcem. I to jí dnes, v době ubírání válců, dává punc unikátnosti.
Pochopitelně to stojí spoustu peněz. Benzinový 640i (330 koní) startuje na 2,2 milionu, testovaný diesel 640d (313 koní) stojí podle ceníku nejméně 2,5 milionu. Připočtěte si limitovaný M-paket za 700 tisíc, dostanete se vysoko přes 3 miliony.
V lesku peněz
Bezrámovými okny a svažující se střechou se řadí mezi čtyřdveřová kupé, ale už cenovka napovídá, že tentokrát půjde o něco speciálního. Interiér patří k tomu nejpovedenějšímu, co jsem za dlouhou dobu viděl. Kabina je odshora dolů obšitá jemnou kůží v liniích od středového sloupku přes přístrojový panel až po dveře. Karbonové obložení interiéru bych v konfigurátoru asi oželel, ale rozhodně si musíte objednat strop čalouněný alcantarou. Za příplatek 26 tisíc to je povinnost.
Rozložení ovladačů se nijak neliší od ostatních moderních BMW. Už i sem dorazil digitální kokpit, tedy displej místo budíků, který mění svoji grafiku podle jízdního režimu: modrý při eko-jízdě, bílý v komfortním nastavení a rudý ve sportovním módu. Uprostřed přístrojového panelu pak svítí dvanáctipalcový displej infotainmentu s modernizovanou grafikou, ovládaný přes osvědčený iDrive.
Konstrukcí auta je dané, že místa nebude na palubě tolik, jako v limuzínách pětkové řady. Na druhou stranu ani při tisíc kilometrů dlouhé jízdě Evropou jsem si nemohl na nic stěžovat. Sedadla jsou skvělá, vpředu nabízejí široké nastavení a boční vedení podrží při ostřejší jízdě. Na zadních sedačkách je místa tak akorát, pokud nemáte dvoumetrovou postavu. Kufr je velký, nám vystačil pro čtyři lidi, kteří zavazadly nešetřili.
Šest válců v řadě
To co dává tomuhle autu duši ale najdete pod kapotou. Dvěma turby přeplňovaný naftový šestiválec je dokonalou připomínkou, jak dobrý dnes může být odepisovaný diesel. S výkonem 313 koní a hlavně obřím krouťákem 630 newtonmetrů má dost síly na průlety dálnicí i rychlé předjíždění na okreskách.
Spolupráce s osmistupňovým automatem je příkladná, reakce na plyn je bleskurychlá. Šestce se líbí na dálnici, ve 200 km/h točí na osmičku pohodové 3 tisíce otáček, cestovní rychlost je pohodlná až do dvě stě třiceti. Přitom tenhle diesel nemá problém ani se sprinty, z nuly je na stovce za 5 sekund a ve středních otáčkách táhne víc, než byste čekali, k tomu předvádí příjemný hrubý zvuk. Předjíždění je s ním radost. Při tom všem dokáže udržet kombinovanou spotřebu pod 8 litrů, při delší a rychlejší jízdě jsme se
V souladu s charakterem auta je podvozek nastavený spíš komfortně, nerovnosti dokáže i přes jinak tvrdé dvacetipalcové runflaty filtrovat důstojně. V komfortním režimu lehounce houpe, na sportovní režim ztuhne. Ještě víc se sportovní nastavení projeví v řazení automatu, který zrychlí a točí do vyšších otáček. Od volantu jsem ale příliš zpětné vazby necítil — na BMW trochu nezvyk a škoda, ale není to nutně problém, kdo tohle řeší, má v nabídce značky hodně jiných alternativ.
Žehlení dálnice
Jízdní vlastnosti pětimetrové limuzíny s nízkou stavbou jsou perfektní. Široké auto příkladně drží stopu, podrží vás. Zábavné je přesně tak, jak jen si velké auto s podobnou cenovkou může dovolit. Pohon všech kol z preferuje zadní kola z 60 %, díky tomu má při ostrém vystřelení zatáčkou lehounce ustřelit, což fandové klasických zadokolek s úsměvem ocení. A na mokru se nechá přemluvit i k decentní jízdě bokem.
Ale přesto 640xd není žádné sportovní nářadí. Má dost přeposilované řízení, není tu ruční brzda a ani v režimu sport+ se kontrola trakce úplně nevypne. Tedy nečekejte, že s šestiválcovým dieselem si užijete nějakou velkou zábavu na okruhu. Velké Gran Coupé je ze všeho nejvíc dálniční limuzína. Luxusní, rychlá a pohodlná za všech okolností. Škoda, že tak dobré auto si můžou dovolit jen ti nejbohatší.
