To, že automobilka Opel by mohla dokázat vstát z mrtvých, se poprvé ukázalo modelem Insignia. A teď to potvrzuje nová generace hatchbacku nižší střední třídy Opel Astra. Ta z designu většího sourozence vychází a přináší i jeho technologie. Na celkem zaplněném rybníčku této kategorie zřejmě pořádně rozvíří vody. Alespoň se to zdá z prvních dojmů, které jsme získali za jejím volantem.
Vydáno: 15.1.2010
Přiznáme se rovnou. Nový Opel Astra se nám náramně líbí. Design oproti minulé generaci udělal výrazný krok směrem kupředu a obě auta jsou takřka nesrovnatelná. Hatchback vypadá mohutně a dospěle, ladné křivky přitom ale jeho charakter zjemňují. Celá karosérie se nese ve stylu většího Opelu Insignia. A po představení nové Merivy je nám už jasné, kam bude designový jazyk Opelu směřovat i nadále.
Když pak vstoupíte do interiéru, je jisté, že Insignie se nezbavíte ani uvnitř. Najdeme zde stejný volant, stejné přístroje v tubách s displejem palubního počítače uprostřed, stejnou řadící páku. Rozhodně to ale neberte jako výtku. Naopak, je dobře, že se majitel hatchbacku může cítit jako ve střední třídě. Charakter nových Opelů nese i střední panel. Ten je ale kvůli změti tlačítek hodně nepřehledný a dá vám hezkou chvíli zabrat než se zorientujete.
Jako ve střední třídě
Když už je řeč o vlivu střední třídy na tento hatchback, nový Opel Astra vnáší do tohoto segmentu prvky, které byste ještě před nedávnem ve výbavě rozhodně nečekali. Díky vývoji Insignie se tak můžete těšit například z anatomických sedadel s mnoha nastaveními (vynikající na dlouhé cestování), adaptivních světlometů AFL+ nebo kamerového systému Opel Eye (upozorňuje na dopravní značky). Ano, všechno tohle známe z mnohem dražší Insignie a teď je to i v nižší střední třídě.
Do správné kategorie už ale zařadíte celkovou prostornost interiéru. I když je Opel Astra jedním z největších vozů v segmentu, velká palubní deska vytváří dojem jisté stísněnosti. Místo na zadních sedadlech se také zdá zprvu průměrné, jako osoba většího vzrůstu jsem měl problém sednout si „za sebe“. Naopak nad hlavou je ale prostoru akorát – zadní lavice je níž než obvykle. Zapracovalo se na odkládacích místech. Těch je všude dostatek, takže už budete vědět kam s kelímkem od kávy i s větší PETkou.
Zavazadlový prostor nabízí v základu objem 370 litrů, po sklopení zadních sedadel do šikmé plochy je k dispozici 1235 litrů. Konkurenční Volkswagen Golf má 350 litrů, Mazda 3 340 litrů a třeba Citroën C4 jenom 320 litrů. Pozitivním přínosem je pro něj „falešné dno“, které má dvě polohy umístění a šikovně tak rozděluje prostor nebo integrovaný nosič na zadní kola za příplatek slušných 15 tisíc korun. Naopak nakládací hrana by mohla být níž a přístup do zavazadelníku širší.
Prosím turbo!
Pro nabytí prvních jízdních dojmů za volantem nového Opelu Astra jsme si chytře vybrali kousek s benzínovým čtyřválcem 1.6 Turbo Ecotec. Ten dosahuje výkonu 132 kW (180 koní) a maxima točivého momentu 230 Nm. Je dostupný v pásmu mezi 2200 až 5400 otáček za minutu. Agregát na nás na první dojem zapůsobil hlavně velmi tichým chodem a chutí do života, kterou předváděl takřka v celém otáčkovém pásmu. Není divu, že s ním Astra dokáže stihnout zrychlit z nuly na stovku za 8,5 sekundy. Tabulkové hodnoty informují o 6,8 litrech benzínu v kombinovaném cyklu, opravdové výsledky přinese ale až klasický redakční test. Ze zkušeností víme, že konzumace u podobných přeplňovaných motorů výrazně kolísá podle stylu jízdu.
Celkově bylo pár desítek kilometrů strávených za volantem Opelu Astra příjemný zážitkem. Kvitovali jsme přesnou 6stupňovou manuální převodovku i řízení, které dostalo posilovač s lehce větším odporem než má Insignia. O dění na předních kolech se ale stále mnoho nedozvíte, jenže to není u této kategorie až zas tak důležitým bodem.
Velkou pochvalu od nás jen z prvních dojmů zaslouží také podvozek. Námi zkoušený vůz profitoval z přítomnosti systému FlexRide. Ten umožňuje měnit mezi normálním nastavením, volbou Tour (měkký a pohodlný) a Sport (tvrdší naladění). Při jeho stisknutí se stejně jako v Opelu Insignia OPC změní podsvícení přístrojů na ďábelskou červenou a můžete začít se sportovní jízdou. I bez těchto hraček je ale podvozek podle nás nastavený na výbornou. Skvěle filtruje nerovnosti, nedočkáte se rázů ani za přítomnosti větších kol, přitom vůz skvěle drží do zatáček bez náznaku jakýchkoliv větších náklonů. Opel se tak blíží vrcholu, který v této třídě (bez prémiových značek) podle našich představ drží japonská Mazda.
Možná se vám zdá, že tu pějeme ódu na Astru, ale naše první zkušenosti jsou jednoznačně pozitivní. A ještě lepší náladu máme z pohledu do ceníku. Hatchback začíná s benzínovou čtrnáctistovkou (100 koní, 5stupňový manuál) a v základní výbavě Essentia na 344.800 korunách. Turbodiesel s objemem 1,3 litru (95 koní, 5stupňový manuál) za 404.900 korun. Rozdíly mezi výbavami už nejsou tak velké a například námi zkoušený vůz se špičkovým motorem a výbavou Cosmo přišel na 506.900 korun. Nejen to je pádný argument k tomu, abychom s potleskem přivítali Astru zpět mezi špičkou tohoto konkurencí přeplněného segmentu.
Text a foto: Jan Markovič