Toyota Verso 2.0 D-4D: rodinné stříbro

TEST: Rodinné vozy najdou své majitele nejčastěji s naftovým motorem pod kapotou. Proto po méně vhodné benzínové osmnáctistovce padla naše volba právě na agregát 2.0 D-4D. Ačkoliv je nejslabší, který můžete do nové Toyoty Verso dostat, jízda s ním rozhodně nebyla zklamáním.

Vydáno: 25.11.2009

Pokud si chcete přečíst více o vzhledu a zpracování Toyoty Verso, podívejte se do předchozího testu, který pro vás na konci srpna připravil kolega Martin Jedlička. Jeho auto v červeném lakování vypadalo velice dobře, ale naše barva také nebyla úplně k zahození. Byla také jedinou příplatkovou volbou na seznamu výbavy za 14 tisíc korun. Vše ostatní, co jsme ve voze potřebovali jsme našli ve stupni Luna.

Ten zahrnuje takové příjemnosti, jako jsou litá kola, automatická klimatizace, tempomat, airbagy i bezpečnostní asistenty, rádio s CD a MP3 přehrávačem, nebo kožený volant spolu s řadící pákou. U 4440 mm dlouhého MPV nám trochu chyběl parkovací asistent alespoň vzadu. Přece jen má řidič ze svého místa horší výhled vzad.

Co se týče variability interiéru, ta si v ničem nezadá s konkurencí. Byli jsme potěšeni ze druhé řady se třemi plnohodnotnými sedadly, která nejen poskytuje možnost samostatné manipulace včetně posouvání nebo sklápění, ale také velké množství místa před koleny a nad hlavou. V případě plného obsazení se ale samozřejmě nedá očekávat příliš prostoru v oblasti ramen. Podobně si lze „hrát“ i se zavazadelníkem. Nejdete v něm dvojité dno, které se v případě sklopení zadní řady postrádá o lovnou ložnou plochu (484 litrů v základu, 1645 litrů po sklopení).

Základ, ale dobrý

Jak už jsme zmínili na začátku, Toyota Verso v naší testovací garáži byla vybavena nejslabší naftovým agregátem s označením 2.0 D-4D. Dieslový dvoulitr má výkon 126 koní při 3600 otáčkách v minutě a maximum točivého momentu 310 Nm ležící mezi 1800 až 2100 ot/min. To nejsou oslňující parametry, které na papíře nevypadají příliš lákavě. Realita provozu je ale naštěstí veselejší než by se mohlo zprvu zdát.

Pohonná jednotka se totiž chová příkladně jako moderní dieslový agregát s minimální možnou hlučností a vibracemi. Po studeném startu je relativně klidná, stejně tak se výrazněji neprojevuje ani ve vyšších otáčkách. Rušivě by mohla působit až velmi blízko červenému pásmu, tam se ale mnoho uživatelů tohoto MPV určitě nedostane. Mnohem častěji se budou pohybovat právě okolo maxima točivého momentu, kde se jim dostane plynulé reakce jednotky.

Jezdí za málo

Stačí se podívat na parametry. Stovka překonaná za 11,3 sekundy je signálem stále ještě přijatelné dynamiky. Díky šestistupňové manuální převodovce máte navíc zaručeno, že na legálních limitech pojedete úsporně. Tabulkové parametry (7 litrů na 100 km ve městě, 4,5 litru mimo a 5,4 litru v kombinaci) jsou poměrně snadno dosažitelné.

My jsme se nakonec dostali na 6,0 litru kvůli našemu zkoušení ve vyšších rychlostech. Jde totiž o hodnotu, která se nejčastěji objevuje na palubním počítači při dálničním provozu. Zaznamenali jsme ale problémy s „oživením“ palubního počítače. Po dosažení rezervy jsme natankovali naftu za 400 korun, počítač ale stále pokračoval v odečítání, až se zasekl na nulovém dojezdu. Nevadilo mu přitom, že v nádrži je třetina paliva. Podle technika, který od nás testovací vůz přebíral, jde o běžný problém u Toyoty.

Berte ho s klidem

Naftový motor je samozřejmě těžší než benzínová jednotka, v jízdních vlastnostech se ale jeho mírná nadváha výrazně neprojevuje. Má to jednak za následek fakt, že vůz svou náturou přímo vybízí ke klidné jízdě, jednak celkem povedený podvozek. Ten je naladěný na komfort, i když jej občas naruší retardéry nebo větší nerovnosti na silnici. Na rázy od kol ale můžete s klidem zapomenout.

Řízení není sice vyloženě přeposilované, volant jde ale velice zlehka. To se bude líbit zejména řidičkám, které ocení také snadnou manipulaci s pedály i přesnou manuální převodovkou. Navíc k dobrému pocitu z jízdy přispívá vyšší posaz. Budíky, které se přestěhovaly skoro doprostřed palubní desky, by měly také troch pomoci ve výhledu.

Toyota Verso 2.0 D-4D se prodává od základní výbavy Terra. V ní začíná za výborných 579.900 korun. V námi testované verzi Luna už přišla na 629.900 korun, což je stále velice příjemná cenovka. Toyota za ní nabízí kvalitu, menší pokles hodnoty nebo velkou prostornost. Jako tradičně můžete zapomenout na designové výstřelky a zábavu za volantem. Ale kdo by ji u podobného auta hledal?

Výsledná známka 1-

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Musím zopakovat to, co minule. Až na vystupující střed palubní desky jsem byl s prostorem maximálně spokojený. Je ho hodně vpředu, na zadních sedadlech i v zavazadelníku. Zkrátka a dobře, to nejlepší pro rodinu. Dávám známku 1-
	Jana: Už u Toyoty Verso 1.8 VVT jsem byla spokojená se spotřebou. Naftový dvoulitr je na tom ještě o dva až tři litry lépe. A to je paráda. Pokud nechcete příliš často zastavovat na pumpě, je tohle správná volba. K výbavě Luna nemám výhrady. Ještě bych se ale zamyslela nad levnějším Renaultem Grand Scénic, který jsme testovali nedávno. Dávám známku 1*
	Nikola: Tak já vám nevím. Možná je to mnou, ale Toyota mi kromě iQ a Land Cruiseru připadá taková nudná a příliš obyčejná. Je to auto pro lidi s obyčejným povoláním, co žijí své obyčejné životy plné obyčejných radostí. No, možná jsem zlá, ale je to tak… Snižuji známku za to, že není červená, jako ta minulá. Dávám známku 4
	Tomáš: Hele, s timhle MPV závodit nebudete. O tom se nebudeme bavit. To co je potěšující je, že i se základním naftovým motorem se dá jezdit poměrně svižně. Na silnici nebudete šnek. Gepard ale samozřejmě taky ne. Dávám známku 3
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Procházková

Konkurence v našich testech
Renault Scénic			Seat Altea XL			Citroën C4 Picasso

PARAMETRY

Základní cena v provedení Luna: 629 900 Kč

Cena doplňkové výbavy: 14 000 Kč

Celková cena: 643 900 Kč

Galerie