Test ojetiny: Mercedes-Benz C 220 CDI: Hvězda dráždí lidi (2005)

Podnikatelka Helena má rádá spolehlivé automobily. V současnosti si užívá za volantem Mercedesu-Benz C 220 CDI. Vadí jí ale, že někteří lidé se na ni dívají skrz prsty. „Není to otázka zbohatlického rozmaru. Třeba Škoda Superb v plné výbavě je podstatně dražší. Hvězda na kapotě ale působí na lidi jako červený šátek na býka,“ říká.

Vydáno: 14.12.2007 

Helena dává však raději přednost bezpečnosti a pohodlí. Míní, že Mercedes-Benz je pro tyto přednosti značkou záruky. Navíc i její manžel má jeden. V rodině jsou prostě této značce věrni. Vozí se auty ze Stuttgartu už přes 30 let. „Zkoušeli jsme i jinou značku, nakonec jsme se ale vrátili k tradici,“ podotýká Helena.  

Podnikatelka vzpomíná, jak jí manžel před více než čtvrt stoletím při pohledu na starého „kraťase“ říkal: „Takového jednou budeme mít.“ Jen se mu smála, nevěřila. Manžel se ale nemýlil. Dnes mají v rodině kromě Helenina „céčka“ i „éčko“.

Heleně se líbí konzervativní design, který automobilka u svých projektů následuje. Jeden model se vyrábí v průměru jednou za osm let. Majitel pak nemá pocit, že po třech letech vlastní staré vozidlo. „Auto je příjemné a jako jedno z mála vydrží bez závad dlouhodobě jezdit po pražským ulicích s dlažebními kostkami,“ upozorňuje Helena.

Podnikatelka je spokojená i se servisem. „Mercedes má jeden z nejkvalitnějších u nás. Poskytuje i další služby. Ve srovnání s ostatními značkami už není nejdražší.“

Helena o sobě tvrdí, že není velký znalec automobilů. Nejdůležitější pro ni je, aby jí vůz dopravil z místa A do místa B. Občas se stane, že je člověk nucen rychle přidat plyn a se sílou 140 koní se opravdu nemusí bát. „Spíš se musím krotit, protože když jedete takovým autem, máte pocit, že se při 100 kilometrch v hodině jen plazíte,“ směje se Helena.

Podnikatelka ale občas zažívá se svým plechový miláčkem nepříjemné chvíle. „Málokdo to zkousne, když vidí ženu v takovém voze. Nejhorší reakce jsou vidět u mužů, snaží se se mnou závodit, ale většinou mají smůlu a pak už jen vidím tečku ve zpětném zrcátku“ říká Helena s jistou dávkou ješitnosti.

„Bohužel to jsou ty úsměšné chvíle, ale když mě každou chvíli staví policisté, aby si na mně vyléčili své pochroumané ego, to je pak nepříjemné. Je to taková daň za luxus.“

Na druhou stranu, pánové, není to hezký pohled na vylézající blondýnku z černého Mercedesu?

Text a foto: Veronika Peterková

Galerie