Suzuki Grand Vitara 1.9 DDiS 3dv: do města a do terénu

TEST: Podruhé jsme vyzkoušeli Suzuki Grand Vitara. Podruhé jsme se přesvědčili o tom, že to není pouze obyčejné SUV, že se jako jedno z mála může vydat bez obav do těžšího terénu a podruhé jsme tam s tímto modelem také vyrazili. Jenže dnes nebude řeč o vrcholu nabídky, nýbrž o malém, líbivém, třídveřovém a velmi schopném automobilu. 

Vydáno: 25.9.2009

Tak nějak by se na úvod daly shrnout vlastnosti, které nabízí druhá, tedy ta menší verze modelu Grand Vitara. Před testem jsem trochu pochyboval o smyslu SUV s délkou na úrovni kompaktních hatchbacků, do kterého se navíc vejdou pouze čtyři osoby, a to nemluvím o miniaturním zavazadlovém prostoru. Ale ano, i takový automobil své opodstatnění má.

Malý fešák

Aktuální provedení Vitary má líbivý design. O tom jsme se přesvědčili už minule a to samé platí také pro menší třídveřový automobil. Přední část je zcela logicky stejná, místo druhého páru dveří ovšem najdeme masivní sloupek. Na pohled se vůz zkrátka líbí. To mimochodem potvrdila jedna kolem jdoucí, která dokonce zaklepala na okno aby mi sdělila, že mám pěkné auto.

Onen masivní B-sloupek je sice prvek zajímavý a odkazuje na předchozí generace Vitary, ale svou daň si vybírá ihned po usednutí do interiéru. Vyžaduje totiž trochu zvyku, protože, ačkoli se to z fotografií tak úplně nezdá, zabírá hodně místa. Zadní cestující se budou muset díky němu spokojit s velmi malým okénkem. To ovšem nikomu zas až tak vadit nebude, protože se stejně počítá více s tím, že třídveřová Vitara bude přepravovat dva cestující.

Dozadu s výhradami

Právě tento důvod lze asi hledat za faktem, že se na zadní sedadla nenastupuje zrovna nejlépe, ba co více, z levé strany nelze sedadlo po odklopení posunout vpřed. Když už jsme tedy na zadních sedadlech, můžeme zmínit, že je zde nabídka prostoru řekněme průměrná. 

Sedadla lze každé zvlášť sklopit a zavazadlový prostor tak zvětšit až na hodnotu bez mála jednoho tisíce litrů. Základní číslo je zhruba pětinové, navíc se do zavazadelníku dostáváte přes neprakticky otevírané páté dveře. Přepravní kapacita a variabilita zkrátka nepatří mezi silné stránky tohoto automobilu.

Jednotuchý a bytelný

Řidič a spolujezdec si na rozdíl od zadních cestujících nemají na co stěžovat. Díky rozměrným dveřím a vyšší stavbě vozu je nastupování a vystupování velmi komfortní. Interiér se celkově vyznačuje možná trochu levnějším provedením, nelze mu ale upřít přehlednost, kromě ovládání palubního počítače za volantem nemáme k ergonomii vážnější výhrady, a navíc vše působí velmi bytelně.  

Jak už jsem ale napsal, hlavní přednosti malé Vitary musíme hledat někde jinde. Ten, kdo je skutečně využije, ten jí totiž zcela určitě odpustí, že se při jízdě například po dlažbě interiérem nese nepříjemné skřípání, že středový panel působí poněkud lacině a tak bychom mohli pokračovat dále.

Silnější a lepší

Testovaná Vitara byla vybavena motorem 1.9 DDiS. Pokud se spokojíte jen se třemi dveřmi, pak představuje tato motorizace to silnější, co si můžete pod kapotu svého automobilu dát. Pro příznivce benzinu je připraven ještě agregát 1.6 VVT, který toho se silou 106 koní moc neslibuje. Ani náš vznětový motor totiž není žádný divoch, a to má o více než dvacet koní vyšší maximální výkon a podstatně větší vrchol točivého momentu. K danému automobilu se hodí podle našeho názoru daleko více, i když je potřeba říci, že je nutné připlatit oproti benzinu 100 000 Kč.

Dieselovou Vitaru nemůžeme označit za vyloženého lenocha, dynamika je průměrná. Motor ale nedostal do vínku vybrané chování, je všechno, jen ne kultivovaný. Řidiči dá na vědomí svůj chod jak vibracemi, tak charakteristickým zvukem.

Alespoň že ta spotřeba je na přijatelné úrovni. Redakční test vykázal hodnotu 8,3 l / 100 km. Nutno podotknout, že toto číslo zahrnuje nemalou část jízdy po dálnici (která zvyšuje spotřebu velmi rychle) a také v terénu.

Pětistupňové zklamání

Pokud bych měl vybrat jednu věc, která mi na celém automobilu vadila nejvíce, pak by to byla jednoznačně převodovka. Pětistupňový manuál představuje velké zklamání. S čistým svědomím ho můžu označit, příznivci Suzuki prominou, za jeden z nejhorších, se kterým jsem kdy pracoval.

Chod páky je nepřesný, převodovka řadí s vůlemi a nemohl jsem se zbavit dojmu, že při výměně třetího převodového stupně za druhý jsem to vždy vzal takzvaně “přes zuby“. Jednotlivé převody jsou dosti krátké, na pátý stupeň točí motor při dálniční jízdě docela hodně, což je také jeden z důvodů, proč zde spotřeba stoupá tak rychle.

Do města a do terénu

Jízdně na tom Vitara není překvapivě zas až tak špatně. Samozřejmě je nutné počítat s vyšší stavbou karoserie a s vysokými pneumatikami. Díky kompaktním rozměrům je především jízda po městě velmi snadná. Vyšší posaz vám dodá dobrý přehled o dění kolem vás, délka automobilu zase usnadňuje parkování.

Rozměry třídveřové Vitary jsou také odpovědí na její schopnosti v terénu. Právě zde vidím smysl tohoto automobilu. Díky krátkému rozvoru vůz zdolá nejeden ostřejší zlom, kola umístěna v rozích karoserie zase vytváří velké nájezdové úhly. V terénu vás zkrátka mnoho překážek nezastaví a kdyby náhodou, pak máte k dispozici ještě jeden velký trumf, který není v tomto segmentu příliš obvyklý.

Navíc také redukce

Ano, myslím tím systém 4-mode. Ten pomocí otočného ovladače umožňuje pohon pouze jedné nebo obou náprav a hlavně dává řidič možnost zařadit redukci. Potom se ze Suzuki Grand Vitara stává malý tank, který se nezastaví například ani před obrovským stoupáním, což jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži.

Takže si to shrňme. Suzuki Grand Vitara 3 dv. je dobrým společníkem při jízdě po městě a v terénu jen obtížně hledá nepřekonatelné překážky. Pokud bych měl automobil hodnotit z pohledu většinové části zákazníků, kteří jen výjimečně opustí zpevněný povrch klasických vozovek, pak bych sáhnul po známce sotva průměrné. Na to tu jsou totiž jiní hráči. Kdo ale skutečně potřebuje jezdit terénem a chce, aby jeho vůz také nějak vypadal, ten je zde stoprocentně na správné adrese.

Tento test proběhl v rámci spolupráce se společností LeasePlan. Redakce ZaVolantem.cz děkuje za možnost otestovat Suzuki Grand Vitara v terénu. Více informací o dané společnosti najdete na www.leaseplan.cz.

Výsledná známka 2

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Suzuki Grand Vitara se mi příliš nelíbí. Tedy abych to upřesnil, já bych jednoznačně preferoval pětidveřové provedení. Osobně dosti pochybuji o smyslu této verzi. Je sice dobré, že vůz zdolá mnoho překážek, ale nějak mne nenapadá v naší republice místo, kde by byly tyto vlastnosti užitečné. Motor mne zklamal svým hlučným chodem a očekával bych i o něco nižší spotřebu. Dávám známku 3
	Jana: Menší Vitara se mi líbí. Má pěkný design a na rozdíl od manžela si dovedu představit případy, kdy by se vůz dal využít. Samozřejmě jich není mnoho. Chválím bohatou výbavu a relativně nízkou cenu. Testované provedení s motorem 1.9 DDiS bych označila za ideální kompromis.  Dávám známku 2
	Nikola: Líbivý design jsem chválila už minule. Na tom se nic nezmění, možná že menší Vitara je ještě hezčí než její pětidveřová sestra. Škoda toho interiéru, i když chápu, že ten má být především odolný vůči hrubějšímu zacházení. Přesto tvůrci nemuseli použít tolik toho plastu a lacině vyhlížejících detailů. Dávám známku 2-
	Tomáš: Já se protentokrát oprostím hodnocení na silnici. Motor je průměrný a vůz stejně na nějaké dovádění na okreskách není. Pokud budu hodnotit jízdu terénem, pak musím sáhnout po známkách nejlepších. Mostecká off-road trať nenabídla nepřekonatelnou překážku a Vitara se tvářila, jakoby se nic nedělo a zcela samozřejmě zdolala úplně vše. Tím si mé sympatie jednoznačně získala. Dávám známku 1-
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková

PARAMETRY

Základní cena v provedení JX-A: 599 900 Kč

Cena doplňkové výbavy:  11 000 Kč

Celková cena: 610 900 Kč

Galerie