Telefonovat za volantem není v České republice už nějaký ten pátek povoleno a v souladu s právem jej policie náležitě stíhá. Za tento přestupek jsem před pár dny utržil tisícikorunovou pokutu a tři body navrch. Kromě spravedlivého trestu mne ale přivedly k zamyšlení rady, které mi pánové příslušníci uštědřili.
Vydáno: 2.1.2009
Jsou zákony dobré, zákony horší a také zákony vyloženě blbé. A také jsou takové, které má smysl dodržovat za určitých podmínek, protože s určitými podmínkami počítaly když byly navrhovány a následně procházely zákonodárným procesem (nebo byly v průběhu něj tak deformovány, že svoji původní podstatu nenávratně opustily, ale o tom někdy jindy).
Spravedlivý trest
Jak každý řidič ví, v zákonu o provozu na pozemních komunikacích je větička, která postihuje telefonování za volantem. A právě tato část paragrafu se mi stala před pár dny osudnou.
Nebudu zde zbytečně rozepisovat nástin situace. Přestupku jsem se nade vší pochybnost dopustil, policisté mne k mé smůle zřeli a záhy pokutovali – situace byla naprosto jasná a nemělo smysl zapírat.
Zajímavé byly ale některé rady, které mi příslušníci policejního sboru přidali k dobru: „Když už telefonujete, měl jste si zajet ke kraji, do autobusového pruhu. V mírnějším provozu by vám autobus bez problémů vyhnul a objel vás,“ sdělil mi muž v uniformě. Doplnil také, že vůz, který řídím, má zcela bezpochyby k dispozici handsfree připojitelné přes bluetooth.
Ve prospěch bezpečnému provozu
Žasl jsem. Opravdu mi přijde nesmyslné se v okamžiku, kdy mi zvoní telefon v autě, štelovat v komplikovaném nastavení bluetooth připojení, stejně tak složitě manipulovat s náhlavní soupravou. To mi přijde jednodušší a současně bezpečnější mobil zkrátka zvednout a v mírném dopoledním provozu věc vyřešit s přístrojem u ucha.
Co mne ale zaráží daleko víc je fakt, že příslušník Policie ČR je mi schopen doporučit, abych si po zvednutí telefonu zastavil v pravém autobusovém pruhu. Že je prý provoz v tuto hodinu stejně malý a že by mě autobus kdyžtak objel. Co na to říci? Že bych chvíli telefonoval za volantem a současně hledal místo k zaparkování a teoreticky blokoval nejen autobusy, ale i sanitky a vůbec celý provoz – to by zřejmě policii nevadilo.
Nebezpečné telefonování
Podle ní je horší chvíli telefonovat. Za volantem auta s automatickou převodovkou, u nějž stejně druhou ruku nepotřebujete (a v němž je rozptylování dialogem naprosto stejné, jako při telefonování s handsfree). A to ani nezmiňuji paradox, že kdybych kouřil nebo oběma rukama jedl BigMaca, podle legislativy by to vůbec nevadilo, i když ruce by to zaměstnalo víc, než jeden mobilní telefon.
Samozřejmě celou tuto polemiku splachuje jediná věta: zákon je zákon a ať už je jakýkoli, měl by se zřejmě dodržovat. Ale jak bylo řečeno, zákony bývají lepší a horší a pak jsou takové, které má smysl dodržovat za určitých podmínek. Tedy ne jen doslova a bezvýhradně, jak si je vykládají někteří příslušníci dopravní policie.
Text: Martin Jedlička
