TEST: Po létech úspěšného prodeje první generace se českoněmecká škodovka pokouší zopakovat bestseller v podobě malého hatchbacku, jehož první inkarnace oslovila desetitisíce evropských zákazníků. Podaří se jí to?
Vydáno: 11.2.2008
Osvědčená značka Fabia vstoupila do své druhé generace. To není samozřejmě žádná velká novinka, na tuzemském trhu ji můžete pořídit bezmála rok. Dokonce ani prodloužená verze není žhavá aktualita, vždyť jsme si ji mohli prohlédnout už v říjnu loňského roku ve Frankfurtu. To nám ale v tuto chvíli dává výhodu: na karoserii se nedíváme užaslýma očima poprvé v životě, ale poněkud střízlivěji – jako na vůz, který se už na našich silnicích vcelku běžně vyskytuje.
Novou Fabii jsem vyzkoušel s napětím a zvědavým očekáváním rovnou v prodloužené verzi, ve střední výbavě a s nejsilnější benzínovou motorizací.
Fobie jménem Fábie
Tisícům Čechů uhrane cokoliv s okřídleným šípem ve znaku a tak budou bezhlavě nakupovat bez ohledu na možná atraktivnější nabídky osvědčených asijských výrobců. Tito zákazníci vyměnili Škodu 120 za Favorita, toho za Felícii a jejich posledním autem byla dosud první generace Fabie. Jejich uvažování se příliš nezmění, a když se jim pokusíte vysvětlit, že ani nová Fabia opravdu není rodinným autem, pošlou vás do háje a dál se budou s motorem HTP mačkat v pěti lidech ve stovce na dálnici.
Těm ale nepomůžeme. Ti ostatní snad alespoň budou přemýšlet, a než Fabii odsoudíme bez nároku na obhajobu, zrekapitulujme si, co nabízí: vysokou německou kvalitu zpracování, nenáročné ovládání bez nároku na přílišnou komunikaci s podvozkem, a v neposlední řadě příslušnost ke komunitě uživatelů. A také poměrně vysokou cenu, ale to je zákon nabídky a poptávky.
Kvalitu musíme brát s ohledem na parametry auta, které chtě-nechtě nemůžeme považovat za rodinný vůz, a je to spíše druhé auto do rodiny. Pro manželku, která za volant usedne jednou za týden, když potřebuje jet na nákup nebo pro dceru, která občas musí vyrazit do města.
Všem, kdo jsou na projev auta háklivější, tato nabídka může připadat negativní, naopak pro většinu řidičů, kteří značku Škoda zvolí, znamenají výhodu. Ale vraťme se zpátky k našemu testovanému vozu.
Roomster, ale useknutý
Nestává se mi příliš často, že by se mi prodloužená karoserie kombíku líbila víc, než základní verze. Výjimka ale potvrzuje pravidlo a Fabia Combi výjimkou rozhodně je. Hatchback doplácí na značnou výšku a o trochu delší kombík ji částečně opticky maskuje. I zezadu vypadá Fabia Combi lépe.
Usedněme ale do kabiny a podívejme se, co pasažérům nabízí. Omezený prostor, který bude většině řidičů patrně stačit, nijak nevybočuje z kategorie. Ve srovnání s vozy nižší střední třídy ale samozřejmě daleko zaostává, což opět řadě fanoušků těžko vysvětlíte.
Přední část je zevnitř (a vlastně i zvenčí) nachlup stejná, jako služebně starší model Škody, Roomster. Jakoby u B sloupku uřízli Roomstera, a dokončil ho poněkud konzervativnější desginér do podoby Fabie. Nebo spíš z Fabie vytořil větší kombík s rozměrnějším kufrem, což jako teorie pokulhává proto, že Roomster přišel na trh dřív. Pravdou nakonec bude, že oba vozy byly vyvíjeny současně.
S odkládacími prostory uvnitř kabiny to není nijak slavné. Například tlustou zelenou učebnici Ekonomie od Roberta Holmana se mi nepodařilo vměstnat vůbec nikam, a tak musela cestovat na sedačce. Také dvojitou přihrádku u spolujezdce byl Fabii čert dlužen. Je sice hezké, že jsou posádce poskytnuty hned dvě schránky na pravé straně palubní desky, ale ani do jedné se nevejde skoro nic.
Stejně je to i s ostatními místy pro drobné předměty. Klíče si do nich uložíte, peněženku snad také, ale cokoli většího? Máte smůlu. Stejně tak praktická gumička pro držení větších předmětů je k ničemu, když se vám do přihrádky nevejde větší PET lahev. I s držáky na nápoje je to mizerné, byť jsou kalibrovány na rozměry kelímků restaurací McDonald’s. To je ale jediné pozitivum, a to Fabii nezachrání. Větší sestra Octavia má odkládací prostory vyřešené mnohem lépe.
Za volantem Fabie
Řazení je krátké, přesné a velmi lehké, nevybočuje tedy nijak z vysoce kvalitního standardu většiny aut německého koncernu Volkswagen. I krátká řadící páka odpovídá nejen ostatním škodovkám, ale i dalším značkám koncernu. Ze začátku mi dělalo problém pohodlně zařadit pětku, protože ze základního „háčka“ vybočuje až moc – ale to je záležitost zvyku a po několika řazeních jsem už neměl potíže. Totéž se dá říct o tužších pedálech.
Podvozek je tvrdý, což taktéž koresponduje s naladěním současných škodovek, ale i třeba seatů. Zkrátka nic, co bychom nečekali.
Celkově je ovládání auta komfortní a většině řidičů bude, myslím, plně vyhovovat – samozřejmě se najdou lidé, kteří budou kritizovat nečitelnost jízdy, silný servomotor (volant můžete otáčet prstem) a předimenzované brzy – a budou mít pravdu. Ale to nejsou parametry, které by klasický řidič Fabie řešil. Naopak, bude mu to vyhovovat přesně tak, jak to je.
Nová Fabia se od první generace Fabie liší stejně, jako se druhá generace Octavie lišila od té první. Podobně jako Octavia se také ovládá, samozřejmě s rozdílem rozměrů. A ty jsou znát.
Jízdní vlastnosti nepatří bohužel mezi devízy Fabie. V zatáčkách má tendenci nestíhat a pružnější jízda znamená riziko nedotáčivého uklouznutí. Se slabší motorizací by ale neměl být problém, nehledě na to, že běžný uživatel Fabie se na hraně jízdních schopností často pohybovat nebude. Jsem ale zvědav, k jakým opatřením sáhnou technici, až nadejde čas na rychlou RS.
Významnou kapitolou je motor, který dává autu naprosto odlišné vlastnosti. Nová Fabia Combi se nabízí s těmito motorizacemi: 1.2 HTP, 1.4, 1.6, 1.4 TDI a 1.9 TDI. Nejsilnější zážehovou alternativou je tedy stará známá čtyřválcová šestnáctistovka, která si prošla snad všechny škodovky a i v rámci koncernu patří mezi klasiku.
Tam, kde s druhou generací Octávie hýbe dostatečně a šestnácti stům kilogramů Seatu Altea XL hrubě nestačí, dokáže s novu Fábií mávat poměrně svižně. Stovka za 10,4 je poměrně slušný výsledek.
Přesto ale 77 kW není nijak oslnivý údaj a na to, jaký výkon vozu uděluje, bych si představoval spotřebu kolem šesti, maximálně sedmi litrů. V reálu jsem se pohyboval spíš kolem osmi až devíti, což je moc. Jen pro připomenutí, se stejnou spotřebou jezdí Octavia, Altea si řekne o deset litrů na sto.
Když už jsme u tohoto koncernového srovnání, podívejme se ještě na hluk. V Altee zní tentýž motor relativně sportovně, v nové Octavii na tom také není špatně, ve Fabii naopak mizerně a v dálničních rychlostech nesnesitelně burácí. Přikládám to odlišnému odhlučnění.
Střízlivý český sen
Několik závěrů jsem vynesl už v předchozích pasážích. Fabia je dobrá volba s přihlédnutím na potřeby, které její uživatel má. Není rodinným autem, ale malým městským vozem na občasné přesuny s nijak velkým ročním nájezdem kilometrů. Za určitých předpokladů jsem i ochoten pochopit, že si někdo koupí tříválcové HTP.
Škoda Fabia má ambice zopakovat i s druhou generací úspěch té první, a slušivý kombík ji v tom bude dobrým pomocníkem. Na českém trhu to bude mít její konkurence asi těžké. Zda tomu tak bude i v dalších evropských státech ukáže až čas.
Pravděpodobně to ale nebude s benzínovou šestnáctistovkou. Fabia touto motorizací nebude trhat rekordy prodejnosti. Daleko větším lákadlem bude tříválcové HTP a v závěsu za ním u Čechů tak oblíbené TDI.
Výsledná známka: 2-
Jak hodnotila rodina Rychlých
Antonín: Škoda Fabia Combi nabízí ve své třídě největší prostor v zavazadelníku. Pokud překousnete trochu komplikovanou manipulaci se zadními sedadly, odmění se vám královskými 1460 litry. V kabině je kupodivu celkem dostatek místa pro kolena, horší to je už v oblasti beder. Na zadních sedadlech se usadíte pohodlně. Dávám známku 1- | |
Jana: U krátké verze bych sáhla po slabším motoru s označením HTP. U provedení kombi je ale 1.6 dobrým pomocníkem, horší je to ale se spotřebou. Ta se ještě navyšuje při plném vytížení. Cena odpovídá výbavě, škoda, že se v ceníku vyskytuje takové množství příplatků, že z toho jde člověku hlava kolem. Bezpečnost je tradičně u německého koncernu na velmi dobré úrovni. Dávám známku 2 | |
Nikola: Tvrdím, že Škoda modelem Combi zachránila Fabii. Bez něj by – hlavně zezadu – podivně vyhlížející auto mělo malé množství příznivců. Díky prodloužené karoserii se ale původní podezřelé tvary schovají a vůz působí ucelenějším dojmem. V interiéru je vše na svém místě, rozhodně doporučuji připlatit si za kvalitní sedadla. Loketní opěrka mi přišla zbytečná zvláště proto, že se přes ni nedalo skoro dosáhnout na řadící páku. Dávám známku 2 | |
Tomáš: Agregát 1.6 není až zas tak špatný. Je pravda, že točivý moment 153 Nm už dovoluje poměrně svižnou jízdu. Jakmile se ale pokusíme plně využít prostorový potenciál kombíku, výkon přestává být dostatečný. Jako zastánce sportovní jízdy bych proto výjimečně sáhl po naftovém motoru, konkrétně po jeho verzi 1.9 TDI. Ten se montuje do o třídu větších aut a slibuje daleko zábavnější svezení. Dávám známku 2- | |
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých se dočtete ZDE. |
PARAMETRY
Základní cena v provedení Ambiente: 369 900 Kč
Výbava: Kola ocelová Hermes 5J x 15″, pneumatiky 195/55 R15, Nárazníky lakované v barvě vozu, Ochranné boční lišty dveří, černé Vnější zpětná zrcátka a vnější kliky lakované v barvě vozu, Interiér Style, Paket Silver (hlavice řadicí páky, rámeček řadicí páky, vnitřní kliky dveří, dveřní madla, rámečky přívodu vzduchu do interiéru, pojistné tlačítko ruční brzdy), Přístrojová deska „měkká“ Onyx-Onyx Sdružený panel přístrojů Ambiente/Sport/Elegance (stříbrně orámovaný otáčkoměr a rychloměr, více piktogramů, MFA), ABS + MSR + Dual Rate, Airbag řidiče a spolujezdce (s přitahovači př. bezp. pásů), Boční airbagy vpředu, Centrální zamykání, SAFE-systém, Čtyřramenný volant (nastavitelný ve dvou osách), Day Light s deaktivací, El. ovládaná a vyhřívaná vnější zpětná zrcátka, El. ovládání oken vpředu, Imobilizér, štítek s VIN kódem a čárovým kódem, Kotoučové brzdy zadní, MFA (přístrojový panel s multifunkčním ukazatelem), Odkládací kapsy na zadní straně opěradel předních sedadel, Odkládací schránka u řidiče (vlevo pod volantem), Odkládací schránka v horní části přístroj. desky u spolujezdce uzavíratelná, Odkládací schránka v dolní části přístroj. desky u spolujezdce uzavíratelná (osvětlená, klimatizací chlazená), Odkládací schránky ve výplních předích dveří, Osvětlení zavazadlového prostoru (1 lampička), Paket Overhead I (4 sklopná stropní madla, zadní s věšáčky, 2 čtecí lampičky vpředu pro řidiče a spolujezdce, make-up zrcátko ve sluneční cloně řidiče a spolujezdce), Přední mlhové světlomety, Přední opěrky hlavy, výškově stavitelné, Přední stěrače Aero (s cyklovačem a volbou frekvence), Přerušení přívodu paliva při nárazu, Příprava pro střešní nosič (podélný), Příprava pro uchycení dvou dětských sedaček s bezp. systémem, ISOFIX na zadních sedadlech, Radiopříprava se 4 reproduktory, Rezervní kolo ocelové s jízdním obutím, Servořízení, Středová konzola se zásuvkou 12 V, držáky nápojů a odkládací přihrádkou, Tónovaná skla, Tři hlavové opěrky vzadu, výškově stavitelné, Tři tříbodové bezp. pásy vzadu, Tříbodové, výškově nastavitelné př. bezp. pásy, Vnitřní cirkulace vzduchu (pylový filtr), Výškově nastavitelné sedadlo řidiče, Zadní plato (roletové provedení), Zadní sedadlo dělené, sklopné (v poměru 60/40), Zadní stěrač s ostřikovačem a pevným intervalem, Zajištění hrdla palivové nádrže klíčkem, Zásuvka 12 V v zavazadlovém prostoru.
Provozní hmotnost: 1090 kg
Délka: 4239 mm
Šířka: 1642 mm
Výška: 1498 mm
Rozvor: 2462 mm
Objem zavazadelníku: 480 litrů / 1460 litrů
ŠKODA FABIA COMBI 1.6 Obsah: 1598 ccm Maximální výkon: 77 kW (5600 ot./min.) Točivý moment: 153 Nm (3800 ot./min) Převodovka: 5tirychlostní manuální Maximální rychlost: 192 km/h Zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,4 s Udávaná spotřeba: 9,1/ 5,6/ 6,9l/100 km Spotřeba během testu: 8,6 l/100 km Objem nádrže: 45 l |
Text: Martin Jedlička
Foto: Zuzana Procházková