Renault Thalia 1.4: trošku hezčí káčátko

TEST: Vozy nepříliš hezké, ale zato levné – takový je, zdá se, úděl malých sedanů. Ty bývají zpravidla určeny pro východní a rozvojové destinace a na vyspělé trhy, pokud takto odvážně nazvu i Českou republiku, se dostávají jaksi mimochodem a někdy snad i omylem. To tak trochu platí i pro novou generaci Renaultu Thalia, kterou jsme prověřili v redakčním testu.

Vydáno: 13.3.2009

Do kategorie oněch malých sedanů řadíme nižší střední třídu (Citroën C4 Sedan, Honda Civic Sedan, Toyota Corolla Sedan), ale především malé vozy, kterých je skutečně poskrovnu. Fabia Sedan boj v této kategorii vzdala a tak jeden z toho mála zástupců malých sedanů zůstává Renault Thalia. A právě Thalia, která přišla před nedávnem ve své nové generaci, se podrobila našemu tradičnímu redakčnímu testu.

Trošku hezčí káčátko

Vzhled nové Thalie je dost osobitý, nebudu ale zakrývat, že mi toto auto připadá dosti ošklivé. V článku z loňského srpna jsme s radostí konstatovali, že Thalia bude konečně hezké auto. To je ale pravdou jen částečně, po osobním setkání totiž opadlo oslnění z nablýskaných fotografií z ateliéru a dostavila se mírná skepse.

Jaká je tedy Thalia při detailním obhlédnutí? Zatímco jednotlivosti jako čelní maska nebo záď jsou samy o sobě velice povedené a nepostrádají francouzkou eleganci, jako celek Thalia nijak oslnivě nepůsobí. Právě naopak, její profil nápadně připomíná předchozí generaci, vzešlou z minulé generace Clia, na níž byla naroubována delší záď.

Dobrá, ale zákazníci, na které Thalia míří, od ní zřejmě nevyžadují, aby byla královnou krásy. Proto se pokusme odpoutat od povrchní kritiky vnějšího vzhledu a podívejme se na interiér.

V kabině Thalie budete obklopeni výhradně tvrdými plasty. Dílenské zpracování musím do značné míry pochválit, taková tragédie jako u francouzského kolegy C4 Sedan se opakovat snad ani nemohla. Přesto kvalita zpracování není žádný zázrak. Alespoň že vzhled přístrojové desky vypadá k světu, což možná působí z fotografií ještě lépe, než ve skutečnosti, a to i přesto, že volant se oproti předchozí generaci prakticky nezměnil a pokud to není tentýž, tak se mu alespoň nápadně podobá.

Zápas o pohodlí

Přesto že se bavíme o kategorii malých vozů, Thalia není to miniaturní městské auto, do kterého by byla potíž se nasoukat. Přesto působí řidiči značná muka, jakmile se pokusí uvelebit se – což jsme si ověřili na postavách velkého, ale bohužel i středního vzrůstu. V tomto ohledu novou Thalii překonává třeba již zmiňovaná Fabie, a to dokonce i v předchozí generaci.

Jistě je pochopitelné, že dvoumetrový figurant měl určité problémy se za volantem menšího vozu poskládat do pohodlné polohy. Jako problematické ale vidím to, že podobné potíže cítil i 177 centimetrů vysoký autor tohoto článku. Problém nebyl ani tak v nedostatku místa, jako spíše v jeho transformaci v pohodlí.

Ano, snažím se říci, že se mi ani na několikátý pokus nepodařilo najít ideální polohu za volantem (nastavitelným jen výškově), a tak byla jízda s Thalií pro mne jízdou kompromisů – tu trpěla paže, která nedosáhla ideálně na řadící páku, tu nohy, které se snažily šlapat na pedály a tu záda, která to všechno odnášela nadměrnou námahou.

S tím nejrychlejším

Na druhou stranu je třeba přiznat Thalii jistou snahu při dupnutí na plyn. Motor 1.4 16V je svým výkonem rových sta koní (72 kW) a zrychlením z nuly na stovku za 11,5 sekundy tím nejrychlejším pohonem, co můžete pod kapotou Thalie mít.

Přes nižší točivý moment 127 Nm (při 3750 ot./min.) se Thalia 1.4 nejlépe předváděla při prudkých rozjezdech od semaforů. Ve vyšších rychlostech překvapivě síla motoru poněkud polevovala (byť maximum výkonu je k dispozici až v 6000 ot./min.), ale to bych jako potíž, i vzhledem k předpokládanému nejčastějšímu užití ve městě a předměstí, jako problém neviděl.

Právě pro město by se dal motor označit za ideální, alespoň tedy z hlediska dynamiky. Co jsem vnímal během jízdy skutečně mrzutě byla spotřeba, která při jízdě městem (ovšem nikterak zběsilé či naopak koloniální) klidně překračovala desetilitrovou hranici. To skutečně není málo – podotýkám, že jsem se s autem většinu doby pohyboval sám a nepraktikoval jsem žádné extrémy v rychlosti ani pomalosti, zkrátka taková běžná jízda.

A aby toho nebylo málo, připomenu ještě limity podvozku, které není příliš těžké najít (není divu, vychází z předchozí generace), a zcela nekomunikativní řízení. Nepříjemný byl rovněž projev převodovky, která mi téměř každý pohyb plynovým pedálem s radostí prozrazovala nejen prostřednictvím hmatového smyslu, pokud jsem na ni měl položenou ruku, ale i prostým zrakem. Její cukání je opravdu enormní, a to ani nemluvím o podprůměrné přesnosti a vůli.

Děkuji, nechci

Nerad bych byl napadán pro negativní zaujetí, ale Renault Thalia mne skutečně o nějakých (jakýchkoli) kvalitách nepřesvědčila. Škoda Fabia je proti ní dospělé auto, a to bývám obvykle jejím kritikem. Zde bych ale neváhal.

Thalia své zákazníky osloví snad jen rozměrnějším kufrem (506 litrů) a cenou, která je v době slev i nemálo pod dvousettisícovou hranicí (abychom byli konkrétnější: Thalia 1.2 16V v současnosti začíná na částce 170 tisíc korun). Testovaná Thalia 1.4 s nejvyšší výbavou Privilege stojí rovný čtvrtmilion (v současnosti 230 tisíc korun).

Pokud se se svým novým vozem chystáte najet pár tisíc kilometrů za rok, nemá smysl Thalia s motorem 1.4 16V a nejvyšší výbavou, protože už je docela drahá. Pokud se chystáte najet víc, než jen pár tisíc kilometrů za rok, nemá smysl Thalia.

Výsledná známka 4

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Renault Thalia je dostatečně velké auto, díky velkému kufru s ním navíc převezete docela velké množství nákladu. Necítil jsem problémy usazením, jako autor článku, i když uznávám, že najít vhodnou polohu za volantem mi chvíli trvalo. Je to slušně rozměrné auto za rozumné peníze, což se ale celkem pochopitelně odráží téměř ve všem. Dávám známku 2
	Jana: Pokud budu hovořit jen o ceně auta, jsem nadšena. Dát kolem dvou set tisíc za auto těchto rozměrů je projev praktického uvažování. Nevolila bych ale tento motor, slabší by stačil. Mluvím o tom i kvůli jeho spotřebě, která pokud dosahuje přes deset litrů  trochu popírá úspornost Thalie. Dávám známku 2-
	Nikola: Nová Thalia je hezčí než předchozí generace, o tom není sporu. Kdybych hodnotila pouze přední nebo zadní světla, byla bych i celkem nadšená. Ale jako celek je Thalia dost nesourodá, navíc se mi nelíbila ani podivná vojenská barva. Takže když to shrnu, je to klasický malý sedan, u něhož prodloužený zadek deformuje  celý vzhled. Dávám známku 3-
	Tomáš: Jediné co se mi na Thalii líbilo, byly docela svižné rozjezdy. Jinak stokoňový motor moc nepředváděl, ale bylo to vlastně celkem jedno, vzhledem k průměrnému podvozku, podprůměrnému řízení a vskutku mizernému řazení. Zkrátka, Thalia se mi nelíbila. Dávám známku 4
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Martin Jedlička
Foto: Zuzana Procházková

PARAMETRY

Základní cena v provedení 1.4 Privilege: 249.900,- Kč

Cena doplňkové výbavy: 0,- Kč

Celková cena: 249.900,- Kč

Galerie