Renault Fluence 1.5 dCi: hra na limuzínu

TEST: Renault Fluence, nový sedan francouzské značky a nástupce Méganu sedan, jsem k tomuto testu přebíral spíše se skeptickými pocity a pochybnostmi o jeho kvalitách. Přesto jsem během onoho týdně tento vůz pochopil a do jisté míry i ocenil. V následujících řádcích se pokusím nastínit, čím se Renaultu podařilo změnit můj názor.

Vydáno: 1.11.2010

Na první pohled je jasné, že fluence není žádný dravec, pirát silnic ani milionové auto. Přesto design působí kultivovaně, nenápadně a zejména v testované béžové metalíze velmi elegantně.

Renault celý projekt fluence pojal jako hru na limuzínu. Jistě se vám vybaví reklama, kde roztržitý prezident Sarkozy na letišti nastoupí místo do své luxusní limuzíny právě do tohoto kompaktního sedanu.

A já se mu úplně nedivím, protože z jistého úhlu pohledu fluence takovou limuzínou doopravdy je. Jedna z hlavních vlastností každé limuzíny je totiž pohodlí a cestovní komfort posádky, a právě na tuto notu Renault hraje. Za relativně málo peněz dostanete spoustu nadstandardní výbavy, kvalitní motorizaci a to celé zabalené ve funkčním a rozhodně ne ošklivém kabátě.

Hra na limuzínu

Renault Fluence nezapře blízkou příbuznost s modelem Mégane; v podstatě jde o totéž auto s naroubovaným kufrem a lehce pozměněným designem, navíc v poněkud lacinějším provedení.

Právě z méganu je převzata palubní deska, vyrobaná z měkčených plastů s pěkným dekorem. Vše vypadá elegantně a pokouší se působit hodnotným dojmem. V tomto pocitu vás utvrdí výbava, do níž patří i dvouzonová klimatizace s výdechy pro zadní sedadla a praktické sluneční rolety na zadních oknech. Za povedené považuji rovněž analogové budíky se žlutými ukazateli a chromovým rámováním, za které by se nemusel stydět leckterý příslušník třídy daleko vyšší.

Ergonomicky je auto klasický Renault: vše je při ruce a během několika minut máte ovládání auta v malíku. Ani zde ale není vše dokonalé, chybí třeba držáky na pití a ovládání tempomatu je nelogicky umístěné za řadicí pákou. Dalším nepříliš zdařilým detailem je zabudování navigace do kapličky uprostřed přístrojové desky, kde působí dosti naroubovaně a do okolí příliš nezapadá. Naštěstí ale nebrání ve výhledu, navíc musíme uznat, že v této kategorii se může pyšnit navigací málokdo. Takže podtrženo a sečteno – opět kladné body pro Renault.

Sedadla byla v testované verzi potažena polokůží, svou měkkostí jsou laděna do komfortního stylu. Bohužel absence bočního vedení je znatelná a i pří nízkých nájezdových rychlostí máte v zatáčkách problém s klouzáním do stran.

Na předních sedadlech naleznete dost místa i pro urostlejší jedince a posed za volantem je příjemně vzpřímený. Na zadních sedačkách je také překvapivě hodně prostoru, ale díky zkosené střeše hrozí problém v oblasti hlavy u pasažérů vyššího vzrůstu. Za zadními sedačkami je i bez jejich sklopení slušně velký kufr o objemu 496 litrů.

Ekonomický pohodář

Testovaná naftová verze 1.5 dCi je s výkonem 78 kW (106 koní) nejsilnější nabízenou motorizací. Jedním dechem ale musím přidat, že i tou nejekonomičtější. Motor má po zahřátí velmi kultivovaný a tichý chod.

Samozřejmě fluence není žádný zavoďák, ale úplný lenoch také ne. U motoru je patrný velmi výrazný turbo efekt, tudíž auto zabírá až po překročení hranice 2100 rpm. Tato skutečnost vás donutí častěji řadit, přesto se dá na chod motoru se dá relativně rychle zvyknout.

Když ho držíte ve správných otáčkách, odvděčí se vám na patnáctistovku solidním zátahem a hlavně velmi nízkou spotřebou: auto se v městském provozu (dokonce ani když ho nešetříte) spokojí s 6 litry na 100 kilometrů, a mimo město je spostřeba ještě o litr nižší, což je velmi příjemné. Výkon je na kola přenášen šestistupňovou manuální převodovkou, ke které nemám žádné výhrady (což je pro francouzskou značku pochvala).

V poklidu

Jelikož se tohle auto ani náhodou neuchází o přízeň automobilových šílenců a milovníků rychlosti, nemůžeme se divit, že jízdní vlastnosti jsou orientovány na komfort a pohodlí. Odpružení je velmi měkké, proto se nemusíte bát ani větších nerovností a auto ochotně pluje i po neklvalitním povrchu. To je logicky vyváženo větším náklonem v zatáčkách.

Řízení je velmi lehké, točit volantem můžete bez nadsázky jedním prstem. O nějaké vazbě s předními koly nemůže být ani řeč, ale řízení koresponduje s komfortním duchem auta. Předpokládaný majitel Renaultu Fluence totiž netouží po rychlých a přesných průjezdech zatáčkami, ale po pohodové a ničím nerušené cestě k cíli.

Výsledná známka 2-

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Tohle auto je mi velmi sympatické nejenom dobrou cenou, ale hlavně výbornou prostorností, kterou za ní poskytuje. Samozřejmě je hodně daleko větších aut, ale za cenu fabie je tady místa mnohem víc, i v kufru. Renault dělá fakt auta pro lidi. Dávám známku 2
	Jana: Tahle limuzínka se mi zamlouvá, za dobrou cenu nabízí hodně výbavy, včetně sady aibagů. S naftovým motorem navíc slibuje výrobnou spotřebu. Trošku mi vadila menší velikost zadního okna, kvůli které je při couvání hůř vidět, ale celkově bych Fluence klidně brala. Známka stejná jako manžel. Dávám známku 2
	Nikola: Nemůžu ríct, že by se mi tenhle renault vyloženě nelíbil, ale jako svoje auto bych ho určitě nechtěla. Není to vůbec můj typ. Je spíš pro usedlé lidi, co hledaj levnou pohodlnou přepravu. Dávám známku 3-
	Tomáš: Renault udělal pokrok ve zpracování, do fluence nandal za ty prachy až nevídanou výbavu, ale nic pro mě. Auto se trošku hejbne, až když sepne turbo a ani pak to není žádný zázrak. Odpružení je jak na gauči a sedadla bez jakéhokoliv bočního vedení. Sečteno podtrženo, elegatní řešení pro seniory, ale mladí rychlí týpci ruce pryč! Dávám známku 4
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Tomáš Kozar
Foto: Matěj Žovinec

PARAMETRY

Základní cena v provedení Fluence 1,6 16V (81 kW) : 259 900 Kč
Cena testované verze 1.5 dCi (81 kW): 401 900 Kč

Galerie