Vrcholem nabídky automobilového průmyslu z dob hluboké totality byl bezesporu kopřivnický model 603. První verzi luxusního českého vozu později nahradilo novější provedení 613. Výhradně pro účely těch nejvyšších státníků se před třiceti lety začalo vyrábět exkluzivní provedení Special. Za jeho volant se ovšem dostali pouze vybraní jedinci.
Vydáno: 13.2.2010
Tedy abychom byli přesní, vozit se s Tatrou 613 Special mohli pouze ti nejvíce kovaní státníci. Výjimku z tohoto pravidla tvořili pouze dva kopřivničtí inženýři. V případě státních účelů usedali za volant pouze patřičně proškolení řidiči pocházející z STB, kteří zde plnili také úlohu ochranky. Není divu, že se tento model stal veřejností nenáviděný. Reprezentoval totiž moc tehdejšího režimu a provedení Special kladlo na tuto vlastnost, která se později stala jednou z příčin neúspěchu vrcholného modelu značky, patřičný důraz.
Reprezentativní
Na vývoji začala kopřivnická automobilka pracovat v roce 1977. Cílem měla být verze, která by byla reprezentativní, ze které musí být cítit moc jejího uživatele, samozřejmě se kladl důraz také na bezpečnost a v pozadí nestál ani luxus. Na počátku byla co do luxusu řada nápadů. Jmenujme například televizor, nová sedadla nebo automatickou převodovku. Stát ovšem usoudil, že se cestující “papaláši“ v autě na TV dívat nemusejí, sedadla neprošla kvůli tomu, že neměla nastavitelné opěrky hlavy a automatická převodovka byla realizována až spolu s už dost unikátním kabrioletem.
Podívejte se na video, které ukazuje, co dokáže Tatra 603
Tím hlavním, čím se verze Special lišila od těch běžných, byl prodloužený rozvor náprav. Ten narostl z původních 2980 mm na 3130 mm. Celková koncepce se vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu byla samozřejmě zachována, stejně jako celý základ. Na svou dobu se totiž jednalo o poměrně vyspělý celek a není bez zajímavosti, že o něj měli zájem také zahraniční zákazníci, což ovšem bylo dost jedno. Bohužel se ale vývoj poněkud zasekl a onen povedený základ zůstal prakticky stejný až do devadesátých let, kdy už konkurence byla trochu někde jinde.
Nejen na pohled
Kromě prodlouženého rozvoru se do hry dostaly také změny designové. Hlavním poznávacím znamením se staly velké hranaté, výškově stavitelné světlomety, které měly integrované mlhovky a pocházely od značky Bosch. Jejich nevýhodou byla ovšem horší svítivost (ty české kulaté byly v tomto ohledu lepší), ale důležité bylo, že měl vůz robustní vzhled. K tomu dopomohly také pozměněné nárazníky vyrobené z plastu.
Samozřejmě nezůstalo pouze u vylepšení vnějšího vzhledu, prioritou číslo jedna je přece bezpečnost. Tatra 613 na tom z hlediska tehdejších standardů ochrany posádky nebyla vůbec špatně, proto nebylo potřeba toho tolik měnit. Kvůli zvýšené odolnosti vůči bočnímu nárazu přibyly výztuhy dveří, volant dostal bezpečnostní sloupek řízení a motor byl opatřen zdvojeným zapalováním a pomocným elektronickým čerpadlem. Jednoduše řečeno dostala speciální Tatra zdvojenou palivovou soustavu.
Kromě toho byl vzduchem chlazený osmiválec opatřen spodním krytem, brzdy pocházející od firmy z Jablonce měly jako vůbec první kontrolku opotřebení obložení a především se do standardní výbavy dostal posilovač řízení a tempomat.
Unikátní koncepce
Jak asi každý dobře ví, o pohon se staral vidlicový osmiválec o objemu 3495 ccm uložený vzadu a chlazený vzduchem. Údajně si této koncepce všimlo i samotné Porsche a následně ji okopírovalo. První verze byly osazeny dvojitým karburátorem Jikov, dosahovaly nejvyššího výkonu 168 koní při 5200 ot/min a mohly nabídnout maximálně 270 Nm / 3300 ot/min.
Tyto parametry postačovaly k tomu, aby model 613 Special dosahoval nejvyšší rychlosti 190 km/h a stovku zvládnul za 12,4 s. Pro úplnost dodejme, že pohotovostní hmotnost byla bez mála dvě tuny – 1840 kg. Změnu převodových stupňů obstaral čtyřstupňový manuál, který také prošel modernizací. Přibyla u něj pojistka pro zařazení zpětného chodu.
Hlavně pohodlně
Vzhledem k prodlouženému rozvoru náprav mohl tento vůz nabídnout skutečně královský prostor na těch hlavních místech, tedy vzadu. V rámci zvýšení komfortu cestujících státníků byly také zvětšeny dveře a jejich úhel otevírání. Dozadu se usadily pouze dvě osoby, které dělila mohutná loketní opěrka. Ta v sobě ukrývala mikrofon pro nahrávání diktátů, zapalovač, radiotelefon a nechybělo ani místo pro odložení nejrůznějších předmětů. Pohodlí bylo rovněž zlepšeno kvalitnějším odhlučněním, příjemné klima měla udržovat sériová klimatizace, determální skla a zadní roletky.
Výbava také obsahovala podtlakové zajištění dveří, hasicí přístroj, sedmidenní registraci jízd a nebo prvek té nejaktivnější bezpečnosti – držák na automatickou pistoli. O hudbu se staral kvalitní audiosystém patřící ve své době ke špičce. Rádio Blaupunk Bauberg totiž využívaly také prémiové značky, ale ke škodě vládní moci bylo posléze toto rádio nahrazeno produktem značky Grundig, který takové kvality nedosahoval.
Luxus za 550 000 Kčs
Aby byla zvýšena celková kvalita, platily pro vrcholné provedení přísnější výstupní prohlídky. Výrobce dával na vůz záruku 18 měsíců, což je dneska skoro až směšné, ale aspoň že to bylo bez omezení počtu ujetých kilometrů. Karoserie pak měla vydržet pět let a životnost hnacího ústrojí byla počítána na 300 000 km.
Tatra 613 Special skutečně nebyla pro každého. O výjimečnosti tohoto vozu svědčí také jeho produkce. Celkově se vyrobilo přibližně 150 kusů, přičemž cena za základní Special byla stanovena na 550 000 Kčs, což bylo před třiceti lety docela dost.
Jak dopadla Tatra se svým osobním vládním speciálem, to asi každý ví. Verze, které následovaly po té s označením 613, stále využívaly stejný základ, což nebylo vzhledem ke konkurenci úplně dobře. Ale taková zkrátka byla tehdejší doba. Pád totalitního režimu připravil pro Tatru složitou situaci. Na nějaké velké modernizace nebyly peníze a lidé včetně politiků nechtěli jezdit v komunistickém symbolu moci. Dříve státní Tatry tak dostaly jiné úkoly, končily u policie, některé pak putovaly na Slovensko a do garáží soukromých sběratelů. Poslední stříbrnou verzi Special si údajně objednala Komerční Banka.
Text: Lukáš Dittrich
Foto: Archiv
Více informací o vozech značky Tatra najdete na http://www.tatra700.cz/
