Na konci osmdesátých let překypoval americký automobilový trh silnými ale těžkými vozy. Neúnosně mu chybělo supersportovní auto, které bude stát na špici a ukazovat směr pro budoucí vývoj amerických sporťáků. A tak se zrodil plán na nejdokonalejší americkou stíhačku všech dob: Vector W8 Twin Turbo.
Vydáno: 5.9.2009
Za projektem Vectoru W8 Twin Turbo stojí americká společnost Vecotr Aeromotive, jejíž pokroucenou historií plnou pádů, vzestupů a nejrůznějších přejmenování se dnes nebudeme zabývat. Dnes nás totiž bude zajímat myšlenka, která se zrodila v hlavě jejích designérů Geralda Wiegert a Davida Kostky. Vytvořit supersportovní auto, které se bude co nejvíc podobat moderní stíhačce. Co byste jiného čekali, když v té době byl velmi populární film Top Gun?!
Svou práci pánové nazývali „Aeromotive Engineering“, čili spojení navrhování automobilů a letadel. Samotné sériové produkci Vectoru W8 Twin Turbo, která probíhala mezi lety 1989 až 1993, předcházelo několik prototypů nazvaných Avtech WX-3, AWX3R a Vector W2, který si zahrál i v jednom americkém akčním filmu (na fotografiích s červenou karosérií).
Jako ve stíhačce
Vůz měl být výkonný a přitom velice lehký. Proto se na stavbu použily v té době ještě hodně futuristické materiály. Karosérie byla vyrobena z karbonu a kevlrau a její tvary byly co nejvíce aerodynamické. Oproti prototypu dostal sériový model nižší přední nárazník a přepracované zadní křídlo, protože to původní bylo až příliš velké. Není divu, že supersport vysoký pouhých 1080 mm měl vynikající aerodynamiku. Zajímavá jsou světla, která nejsou vyklápěcí, ale skrytá pod panelem, který se při jejich aktivaci položí dovnitř.
Vnitřek Vectoru W8 Twin Turbo je kapitolou samou pro sebe. Bohužel neexistuje příliš mnoho fotografií, ale můžete si spravit chuť přiloženým videem, které ukazuje celý interiér do posledního detailu. Palubní deska byla pojata stejně, jako ta v moderní stíhačce. Hlavní displej ukazoval nepřeberné množství provozních hodnot, nastavení vozu, teploty všeho možného a další informace. Za jeho grafiku by se nemusela stydět auta s deset let mladším technickým průkazem.
Volant potažený kůží měl vypouklý střed, na pravé straně se zase nacházely ovladače rádia a dalších funkcí. Sedadla byla přísně tvarovaná, o bočním vedení nemáme ale mnoho informací. Sedělo se samozřejmě velice nízko a tak pocit z rychlosti byl maximální.
V8 + dvě turba = 626 koní na zadní kola
Motor byl uložen vzadu uprostřed, tedy před zadní nápravou. Pod výklopným krytem se skrýval masivní osmiválec o objemu 6,0 litru Rodeck převzatý ze závodního vozu. Navíc ho ještě přeplňovala dvě velká turbodmychadla. Výsledný výkon tak čítal 626 koní při 5700 otáčkách za minutu a maximum točivého momentu 854 Nm při 4900 otáčkách. Navzdory použitým materiálům nebylo auto na dnešní poměry až zas tak lehké, vážilo 1506 Kg. Přesto zvládlo pokořit stovku za 4,2 sekundy a uhánět maximální rychlostí 352 km/h. A to bylo vybaveno jen třístupňovou automatickou převodovkou, která přenášela všechnu sílu na zadní kola!
Bohužel, i když Vector W8 Twin Turbo vypadal úchvatně a navíc perfektně jezdil, vyrobilo se ho celkem jen 19 kusů, z toho dva jako předprodukční modely. Hlavní vinu na tom zřejmě nesla příliš vysoká cena, která v roce 1989 činila 455 tisíc dolarů. Dnes se dá koupit ojetý Vector W8 Twin Turbo v rozmezí od 200 tisíc do jednoho milionu dolarů.
Text: Jan Markovič
Foto: Vector Aeromotive
