Nissan Qashqai+2 2.0 dCi: drsná změna vzhledu

TEST: Když před třemi lety vyjížděl Nissan Qashqai na trh, nikdo by si netroufl mu předpovídat takový úspěch, kterého dosáhl. Vždyť už se ho vyrobilo půl milionu kusů, a to se přitom ještě nikdo  nenaučil správně napsat jeho jméno. Včetně mě. Nyní je čas na facelift. Tak jak to s tím městským crossoverem vlastně vypadá?

Vydáno: 7.4.2010

Nová čelní maska Nissanu Qashqai pocitově zmohutněla karosérii vozu. Vzhled je mnohem agresivnější a přimhouřené světlomety spolu s pokrčeným nosem jasně vyzývají k souboji. Japonská automobilka v reklamách směřuje svůj corossover do města, kde se bojuje o holé přežití. A takovéto vzezření by vám mělo minimálně vybudovat respekt. Kromě přídě se ale toho mnoho nemění. K testu mám sedmimístnou verzi Nissan Qashqai+2, která má o 135 mm větší rozvor náprav než verze pro pět. Nové tvary jen přidaly několik milimetrů na délku a na šířku.

Uvnitř vozu čeká velice příjemný interiér, který prosvětluje neskutečně velké střešní okno. Pokaždé, když jsem někoho v autě vezl, neskrýval svůj údiv. Zato mě nebylo po chuti nepříjemně málo místa nad hlavou, které se v kombinaci s vyšším posazem za volantem a zmíněným střešním oknem blížilo nule. Odměnou byl ale dobrý výhled z vozu, přesně takový, jaký hledají ti, kteří začnou uvažovat o podobně stavěném autě.

Tak trochu nechápu kombinaci bílé kůže a gumových „koberečků“. Sedím v autě do terénu nebo ho mám raději parkovat před Národním divadlem? No ale budiž, každý si může zvolit, co hrdlo ráčí. Osobně bych se přikláněl spíše k praktičtějším barvám potahů. Proč? Když si koupíte Qashqai+2, máte pravděpodobně děti. A ty zase mají neuvěřitelnou schopnost bryndat, drobit a všelijak jinak likvidovat váš drahocenný interiér. Pokud ale zatím ratolesti nemáte, pak není důvod vůbec o této verzi uvažovat. Do třetí výklopné řady se totiž nikdo jiný nevejde. Tedy pokud netrpí sebedestruktivními choutkami.

Facelift se také lehce podepsal na palubní desce. Řidič má nyní k dispozici nové budíky s ukazatelem informujícím o spotřebě nebo dojezdu, a nehezká obrazovka vykukující zprostřed palubní desky zmizela. Místo toho je tu přívětivější systém s 5“ dotykovou obrazovkou a navigací s plynulým chodem. Prima, jen občas je to ovládání poněkud titěrné.

Neříkejte mi, že je tichý

Pod kapotou se od minule nic nezměnilo, takže se mi do ruky znovu dostává dvoulitrový turbodiesel s výkonem 150 koní. To je pro menší crossover dostatečná hodnota, na druhou stranu nelze čekat žádné dramatické přesuny po silnici. Motor je v nižších otáčkách slabý, plné síly nabude až po dosažení zhruba 2000 otáček, kdy se dostavuje vrchol točivého momentu 320 Nm. Musel jsem tedy častěji řadit, než bývá u nafťáků zvykem. Šestistupňová manuální převodovka pracuje přesně, její chod v kulise by ale mohl probíhat trochu diskrétněji.

Kam jsem se podíval, tam se na motor 2.0 dCi pěly ódy, co se týče kultivovanosti. Možná jsem rozmazlený, možná na mě budou majitelé nissanovských nafťáků na ulici plivat, stojím si ale za tím, že zas až taková sláva to tedy není. Na jednu stranu jde o moderní pohonnou jednotku s proměnou geometrií lopatek, systémem common rail a tak dále… Ale při rozjezdech a ve vyšších otáčkách by nemusel tak chrčet.

Crossover v testech
Nissan Qashqai+2 2.0 dCi	Nissan Qashqai 2.0i	Nissan Qashqai 2.0i CVT

Testoval jsem Nissan Qashqai+2 s pohonem všech kol, ten se mimo jiné podepsal na lehce větší spotřebě. Tabulky hovoří o 6,8 litrech nafty na 100 km v kombinaci, moje zjištění je 8,3, kdy jsem  pravidelně střídal okresky s dálnicí a městem a vykonal i jednu delší cestu na východ Čech. Jestli  budete využívat japonský crossover hlavně ve městě, jak si to přeje výrobce, pak se připravte minimálně na 10 litrů.

Je to Asiat

Velkou pochvalu si pak zaslouží samotný pohon všech kol, který můžete zapínat pomocí otočného ovladače na středovém tunelu. Pokud tedy vyjedete do terénu, sáhnete po čtyřkolce, na asfaltu zase můžou táhnout jen přední kola.

O terénních kvalitách Nissanu Qashqai jsme se už bavili v minulých testech, dobře se mu ale daří i na silnici. Podvozek je nastavený tak, aby snižoval naklánění do zatáček. Přijdete o trochu toho komfortu, jízda je ale oproti některé konkurenci jistější. Tomu všemu ještě napomáhá do ruky dobře padnoucí volant s ideální velikostí. Velkou citlivost v něm ale samozřejmě nehledejte.

Nissan Qashqai se po faceliftu tváří drsněji, což určitě přiláká hodně nových zákazníků. Je pravda, že jeho vzhled je velmi asijský, to jsou ale i jeho jméno a původ. Tak proč je skrývat. 

Výsledná známka 2

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Nissan Qashqai je velmi prostorný vůz, a pokud nebudete měřit 190 cm jako kolega, problém mít nebudete. Místa je dost i v zavazadlovém prostoru, u verze pro pět lidí je ho tam ale ještě o kousek výce. Sedadla jsou komfortní a přitom slušně vedou. Co víc si přát? Dávám známku 1
	Jana: Cenově jde o velice zajímavou nabídku, rozhodně se vylepšila oproti době, kdy jsme testovali Qashqai+2 poprvé (to stálo milion korun). Pokud se spokojíte s celkem slušnou základní výbavou a máte malé děti na zadní místa, pak je to rozhodně příznivé řešení. Dávám známku 1-
	Nikola: Nový vzhled? Ale jo, rozhodně vypadá přinejmenším zajímavěji. Trochu se ale tváří jako auto pro muže. A je až příliš podobné Muranu, které by mělo podle mě zůstat trochu mimo – třeba kvůli tomu, že se dá považovat za luxusní auto. Bílá kůže byla nádherná, vadila mi ale palubní deska a neustálé praskání plastů. Dávám známku 2
	Tomáš: Kdepak, tohle není žádný sportovec, i když se podvozkem snaží. Ten musím pochválit, zato motor je nudně průměrný a úsměv na tváři vám nevykouzlí. Ale jiná volba tu moc není. Dvoulitrový benzín by vás zase mohl odradit vyšší spotřebou. Ještě, že tu byl manuál. Ta převodovka CVT by to ještě pokazila. Dávám známku 3-
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Procházková

Konkurence v našich testech
Volkswagen Tiguan			Honda CR-V			Kia Sportage

PARAMETRY

Základní cena: 623 000 Kč

Galerie