Tak už se dostalo také na mně. Ano, po rocích a létech bezúhonného cestování po pozemních komunikacích jsem potkal ty správné příslušníky, kteří by mé jednání řádně ohodnotili. A že to byla premiéra jak se patří. Strážci zákona a dodržování dopravních předpisů mi udělili nadprůměrných pět bodů.
Vydáno: 7.4.2009
Zajímá vás, co jsem provedl? Odpověď je vcelku jednoduchá. Nerespektoval jsem světelné signalizační zařízení. Jednalo se o situaci, kterou každý určitě moc dobře zná. Svítí vám zelené světlo a už z dálky vidíte, že svítí dlouho. Když jste blízko, přidá se k němu oranžová a na světě je dilema. Stihnu to ještě a nebo už musím brzdit?
Já jsem se rozhodl, že to prostě stihnu a to byla chyba. K mé smůle jsem to takříkajíc “ohnul“ přímo před nosem příslušníků v nové Škodě Octavii a ti se samozřejmě chopili šance a začali pronásledovat, až mne zastavili a začali mne důkladně pomáhat a chránit.
Oslovení “pane řidiči“ skutečně přestávám mít rád, ale budiž. Zvláštní otázky na konzumaci alkoholu jsem skoro ignoroval, protože jsem dodnes nepochopil, proč se mě na to příslušníci ptají, když v zápětí tasí digitální přístroj. Ale pak jsme se konečně dobrali k hlavnímu tématu. Trochu jsem doufal, že se mu vyhnu. “Pane řidiči, vy jste nám projel na červenou“ zaznělo a bylo jasné, že se mu nevyhnu.
Následovala drobná pře. Mé tvrzení o tom, že jsem na červenou nejel nebral mladý policista příliš vážně. Už na oranžový signál se má zastavit, což samozřejmě dobře vím. Jenže zákon ukládá povinnost bezpečně zastavit! No a o tom můžeme polemizovat. Co znamená bezpečně zastavit? Než jsem stačil vznést otázku, jak si tedy představují bezpečné zastavení, ukončil druhý, evidentně méně chytrý člen hlídky, celou debatu, když mocným hlasem pronesl: “Máte pěkné auto, tak se nebudeme bavit“. Hotovo, tečka. Spíš vykřičník a pro jistotu bych za tu větu dal vykřičníky dva. Na tohle se nedá říct vůbec nic. Nezbývá nic, než pokorně sednout do auta. Pravda, mohu si myslet o dané hlídce co chci. Provinil jsem se a budu pykat.
Takže můj přečin je definován přesně takto: Nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu. Budiž, přestupek jsem udělal a zasloužím si trest. Jsem pirát silnic a proto se kaji. Snad jednou dosáhnu odpuštění. Třeba tím, že si zaplatím nějaký ten kurz bezpečné jízdy.
Nechci zde rozvádět fakt, že má jízda pozdě v noci na prázdné silnici těžko mohla někoho ohrozit, na rozdíl od stejných situací, které se odehrávají během dopravních špiček na podstatně frekventovanějších komunikacích. Znovu jsem se musel divit tomu, jak jsou někteří policisté zvláštní. Jednou vás zastaví za zatáčkou, kam není vůbec vidět, když se otáčíte na křižovatce, kde je na všechny strany vidět kilometr, je vám doporučeno otáčet se v podjezdu, pokud projedete na oranžovou, je s vámi zacházeno, jako kdyby jste se navezli do křižovatky přes dvě minuty svítící červenou. Můj názor na práci policie je vcelku jednoznačný.
Vše zlé je k něčemu dobré a vy se tak postupem času můžete těšit na reportáž, kterak se nabytých bodů zase zbavit. Nakonec můžu být vlastně rád, že jsem zrovna netestoval vůz nějaké prémiové značky. Co kdybych měl BMW, Mercedes-Benz nebo Lexus? Přišel bych snad o řidičský průkaz rovnou, protože mám pěkné auto, které je ještě k tomu drahé? Kdo ví.
Druhý den po obědě jsem přišel k mému vozidlu zaparkovanému na ulici a nevěřil jsem vlastním očím. Za stěračem si hoví vzkaz od policie. Po důkladném prostudování jsem zjistil, že kromě toho, že jsem pirát silnic umím aspoň řádně parkovat a přispívám k pořádku v dané lokalitě. Opravdu jsem velmi rád, že naše policie má takový smysl pro humor.
Text: Lukáš Dittrich
Foto: Škoda Auto
