Hyundai i30 1.6 CRDi Sport: na opačné straně

TEST: Všichni dnes pořád myslí na ekologii. Támhle je jedno auto zelené, tady je zase jiné modré, další je hybridní a nakonec se chystá také něco naprosto elektrického. Co ale dělat v případě, že chceme vůz zcela opačný, zaměřený nikoliv na ekologii, ale na emoce? Ano, řešením jsou různé pakety a ani Hyundai nezůstává pozadu.

Vydáno: 29.3.2010

Hned na úvod si musíme ujasnit jednu věc. Pokud chcete něco ve stylu Méganu RS, pak tento článek fofrem zavřete, protože ničeho takového se nedočkáte. Hyundai i30 Sport je ryze vizuální záležitost. Kromě jiných nárazníku, prahových nástavců, pěkných kol a…ehm, nevím, jak to definovat, „jakože-výfuků“ se nic nezměnilo. Ostatně kdo by chtěl do svého sportovního hatchbacku dieselovou jedna-šestku, že ano?

Jenže pokud se zamyslíme trochu hlouběji, tak paket Sport není zdaleka tak scestný, jak by se mohlo zdát. Vždyť ekologicky zaměření zákazníci mají verzi ISG, která, pravda, umí vypínat motor, jenže v reálném provozu je onen příznivý dopad na ekologii velmi malý. Ale i přes to je toto provedení bráno jako užitečné nebo dokonce potřebné (i když je jasné, že životní prostředí určitě nezachrání). No a když mají ekologové svou variantu Hyundaie i30, tak proč by nemohli mít ti druzí také něco svého. Co na tom, že se jedná pouze o vizuální stránku věci, hlavně že to vypadá a ono to dokonce vypadá velmi dobře.

Pouze na oko

Jak už bylo řečeno, verzi Sport poznáte podle pozměněných nárazníků, nastavených prahů, rozměrných kol a vzadu dle dvojice koncovek výfuku. Vše vypadá velmi dobře, jako by se na vůz podíval nějaký profesionální tuner, jedinou a rozhodně ne zanedbatelnou vadou na kráse jsou právě ty koncovky. Samozřejmě, jsou falešné, pravý výfuk končí kdesi za nárazníkem. Je to zkrátka náhražka, podfuk, fake! Nemusíte se ani dívat moc z blízka, abyste zjistili, že výrobce implantoval na zadek dva rámečky. Škoda, jinak povedenou vizuální výbavu toto docela kazí.

Pokud se nemůžete udržet a po detailním obeznámením s naší rádoby dvojicí koncovek výfuku se válíte smíchy pod stolem, pak vás musím upozornit na to, že ani Hyunadi i30 1.6 CRDi Sport nemůže řídit jen tak někdo. Krásná 17″ kola jsou totiž velmi náchylná na poškození a stačí vteřina nepozornosti a je malér na světě. Obrubník vám nekompromisně neodpustí vůbec nic, a pokud vzdálenost neodhadnete, přijdou vaše paprsky na discích velmi snadno k úhoně tak, jak se to stalo mně (a nejen mně…každopádně se omlouvám!).

Jako doma

Interiér už dobře znáte z dřívějších testů, můžu směle prohlásit, že se zde cítím jako doma. Opět mě vítají tužší, ale jinak příjemné sedačky, opět si připomínám, že zadní cestující profitují z nadprůměrného místa pro kolena a opět musím konstatovat, že to modré podsvícení displeje září jako o život a vůbec nedbá na to, zda ho ztlumíme na minimum nebo ne. Zkrátka svítí více či méně jako o život. Ještě že jde alespoň vypnout úplně.

Výbava Sport se projevuje také uvnitř automobilu, i když není na první pohled zdaleka tak patrná jako v případě karosérie. V zásadě sportovní vzezření odhalí pouze dvě věci, a sice kovové pedály a kovová hlavice řadicí páky, respektive pouze její část. Vše ostatní zůstalo při starém. Interiéru dominují tvrdé, ale kvalitně zpracované plasty, intuitivní ergonomie a dostatek prostoru pro všechny.

Nafta a Sport?

Paket Sport lze pořídit od úrovně Classic, což přeloženo znamená, že vizáž sportovního automobilu může dostat také obyčejná benzinová jedna-čtyřka. To ale můj případ nebyl. K testu jsem totiž dostal motor o objemu 1,6 litru, který pracoval na principu vznětového spalování, šlo tedy o jednotku 1.6 CRDi, a to v té nejsilnější verzi s maximálním výkonem 128 koní (ta je dostupná od úrovně Style). Z nabídky naftových motorů je silnější už jenom dvoulitr.

Můžete namítat, co chcete, dle našeho názoru se tento motor do Hyundaie i30 velice hodí. Stejně ty falešné výfuky křičí do světa, že tento velmi sportovně vypadající hatchback hraje pouze divadélko pro neznalé, takže je v podstatě jedno, co máte pod kapotou. Jednotka 1.6 CRDi ovšem není vůbec špatná. Ve své nejsilnější variantě sice nenabídne stoprocentní sportovní svezení, ale pomalí s ní rozhodně nebudete. A jak už to tak chodí, samozřejmě vás svou spotřebou nezrujnuje. Test jsem dokončil bez nejmenších servítek s hodnotou 6,4 l/100 km a je zcela evidentní, že ten, kdo se bude trochu snažit, by měl bez problémů dosáhnout na výrobcem slibovaného hodnoty pohybující se kolem pěti litrů.

Jistota především

Technické tabulky uvádějí maximální rychlost 197 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h za 11 s. Před těmito čísly si na zadek asi nesednete, ale i tak považuju spojení nejsilnější naftové jedna-šestky s paketem Sport za ideální. V reálném provozu totiž působí mnohem živěji, stačí pouze překonat jeho poněkud hlučnější chod.

Ale model i30 se vám snaží tuto nevýhodu všemožně vynahradit. Nakonec jsem mu hlučnější motor odpustil, protože mě přesvědčil přesnou šestistupňovou převodovkou a překvapivě jistými jízdními vlastnostmi. Na těch mají zcela určitě největší zásluhu nízké pneumatiky, které můžou také za rázy přenášející se do interiéru při přejezdu ostrých nerovností. Ale co, pro krásu se přece musí trpět.

A cena?

Paket Sport vás vyjde na 20.000 Kč. Za tuto cenu dostanete atraktivnější nárazníky, přepracovanou masku chladiče, nástavce prahů, v interiéru pak kovové pedály a hlavici řadicí páky. Částka ovšem neobsahuje položku kola a ti z vás, kteří by je chtěli, musí přihodit dalších patnáct tisíc. Do výčtu zkrášlujících prvků pak přibudou šestnáctipalcové disky vyrobené z lehké slitiny. Já jsem ovšem testoval kola ještě o jeden palec větší. Ta jsou dodávána spolu s paketem Sport pouze pro dvě nejvyšší úrovně výbavy.

Sečteno a podtrženo, testovaný hatchback s víceméně kompletní výbavou, povedeným naftovým motorem stál zhruba 500.000 Kč. Není to málo, ale stále vychází poměr cena versus kvalita příznivě (ikdyž je pravda, že za podobné peníze lze pořídit například Golfa 1.6 TDI).

Hyundai i30 je povedené auto, o tom už řeč byla. Příplatková výbava Sport představuje jakýsi protiklad ekologického ISG a díky dostupnosti si mohou užívat atraktivnější vzhled také méně majetní zákazníci. V rámci tohoto testu jsem se tedy přesvědčil, že i relativně levný Hyundai může vypadat atraktivně, takže co takhle dát pod kapotu například motor 1.6 GDI? 

Tyto jednotky jsou přece v současnosti moderní a dostupný ostrý korejský hatchback by se určitě na trhu neztratil. Zatím se jedná o výplod mé fantazie, takže se budeme muset spokojit s paketem Sport. Nebýt těch rádoby koncovek, pak by i také mé dojmy byly jednoznačně pozitivní.

Výsledná známka 2

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Mně se Hyundai i30 jako takový líbí. Oceňuji především prostorný interiér a v tomto případě také motor, který je pro daný automobil naprosto ideální. Je dostatečně silný a umí být také úsporný. Paket Sport bych nechal mladším ročníkům. I když mám rád pěkná auta, takováto sranda už pro mne není. Dávám známku 2
	Jana: Pokud bych za něco připlácela, tak za ekologický systém ISG. Nelíbí se mi v nabídce tohoto konkrétního modelu, že ESP dostávají pouze dvě nejvyšší výbavy. Osobně bych ale zvolila levnější provedení, tohle je už moc drahé. Ale vůz to je příjemný. Určitě bych se obešla bez těch tvrdých pneumatik. Ty komfort cestování velmi kazí. Dávám známku 2-
	Nikola: Chválím Hyundai za snahu vytvořit atraktivně vypadající vůz. Musím říci, že v první chvíli jsem byla překvapena. Hyundai i30 v této úpravě vypadal velmi pěkně. A stejně tak se musím přiznat, že jsem se nechala nachytat na falešné koncovky výfuku. Bohužel od té doby, co jsem zjistila pravdu, jsem tento detail Hyundai nemohla odpustit. Takový podvod. Dávám známku 2
	Tomáš: Je zcela evidentní, že tohle žádný sporťák není. Po testu si říkám, že je škoda absence něčeho ostřejšího. Kdyby tenhle konkrétní automobil měl pod kapotou třeba 150 koní, nikdo by se určitě nezlobil. Ale ani testovaný motor není špatný, jen zkrátka není sportovní. Chválím relativně komunikativní řízení, přesnou převodovku a jisté jízdní vlastnosti. Ale ty rádoby koncovky, TY KONCOVKY…. Dávám známku 2
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková

Konkurence v našich testech
Kia Pro_Ceed 2.0 CRDi			Opel Astra GTC 1.9 CDTi			VW Golf 1.6 TDI

PARAMETRY

Základní cena v provedení STYLE: 454 900 Kč
Cena doplňkové výbavy:  51 950 Kč
Celková cena: 506 850 Kč

Galerie