Cadillac CTS 3.6 AWD: ať Němci puknou závistí!

TEST: Německé automobilky dlouhodobě vévodí trhu s luxusními sedany. Kdo chtěl prestižní vůz, sáhl po BMW, Audi nebo Mercedesu-Benz. Americkým pokusům o proniknutí do „kruhu vyvolených“ se dlouho a víceméně oprávněně smály. Teď přichází tvrdá odplata! Cadillac CTS slibuje nadstandardní komfort, stovky koní pod kapotou a hlavně neokoukaný image.

Vydáno: 14.4.2008

Když nový Cadillac CTS projíždí městem, ohlédne se za ním každý, koho už nebaví stále stejný evropsky standardizovaný vzhled. Američan totiž boří veškeré hranice umírněnosti, když ostře řeže všechny možné hrany. Mohutnou masku chladiče zdobí hliníkové lišty a velké logo automobilky.  Doplňují ji na výšku stylizované světlomety a nárazník se stejně hranatými mlhovkami, který sahá velmi nízko nad vozovku.

Při pohledu zboku se skvěle kombinují 17″ litá kola s hliníkovým výdechem z motorového prostoru, na nějž navazuje skleněná plocha oken bočních dveří. Ty také obíhá hliník, aby dodal punc exklusivity. Skvěle pak navazuje záď sedanu s výraznými sloupky zadních LED svítilen, doplněných o podélnou brzdovku. Ani na víku zavazadelníku se nezapomnělo na velké logo a další dávku lesklého kovu. Dvě koncovky výfuku vychází z plastového krytu vyplněného odrazkami.

Uvnitř jako v jiném světě

Zatímco exteriér je nekompromisně ostrý, uvnitř se posádka obložená dvoubarevnou kůží a dřevem cítí jako v docela jiném světě. Vyhřívaná i ochlazující sedadla jsou optimálně tuhá a mají perfektní boční vedení. Prostoru je vzadu nadbytek ve všech směrech, vpředu si při větším vzrůstu budete stěžovat jen na rozměrný středový panel.

Palubní deska na první pohled působí hodnotným dojmem. Při bližším zkoumání ale zjistíme, že pod tenkou kůží se skrývají staré známé americky tvrdé plasty. Dojem také trochu kazí imitace hliníku na středovém panelu. Volantu není co vytknout, skvěle padne do ruky a nabízí i sadu ovládacích prvků. Za ním se ukrývá hliníkem zdobená kaplička s tubusy dobře čitelných budíků.  Netradičně se dozvídáme i tlak oleje nebo světovou stranu z palubního počítače. Ten se bohužel ovládá hůře dostupnými tlačítky vlevo pod volantem.

Středu dominují ručičkové hodiny doplněné o ovladače informačního systému. Po stisknutí příslušného tlačítka vyjede displej s vysokým rozlišením, který v sobě skrývá kvalitní rádio Bose, navigační systém, DVD přehrávač, pevný disk pro nahrávání, a dokonce i televizní tuner. Dvouzónová klimatizace má dva samostatné displeje. Ovládání systému občas trpí prodlevou, zvláště za jízdy. Na středním tunelu trůní rozměrná páka automatu kombinující opět dřevo s kůží. Doplňuje ji kryt držáku na nápoje a loketní opěrka, pod kterou najdete místo pro uložení i připojení přehrávače iPod.

Zavazadlový prostor pojme 420 litrů a je tak o něco menší, než u německé konkurence. Zadní sedadla nelze sklápět. Mafiáni musí zapomenout také na únosy lidí! V zavazadelníku je fosforeskující páčka viditelná po tmě, kterou si jejich oběti i zevnitř víko otevřou. K jejímu identifikovaní pomůže vesele ztvárněný piktogram.

Ještěže je tu AWD

Během testu jsme měli k dispozici Cadillac CTS s nejsilnějším motorem. Šestiválec o objemu 3,6 litru byl navíc doplněn o náhon na všechna čtyři kola. Nutno podotknout, že to byla rozumná volba, protože tento agregát produkuje 311 koní a na sedan opravdu masivní točivý moment 374 Nm. To by při každém prudším rozjezdu s náhonem jen na zadní nápravu znamenalo pořádné protočení kol, i když se o jejich chod stará hned několik elektronických asistentů. Pokud jste příznivci podobných show, nezoufejte, Cadillac má na skladě i CTS bez AWD.

Vůz nabízí komfortní svezení, a pokud nebudete plynový pedál příliš namáhat, odvděčí se vám tichou a klidnou jízdou, přesně jak se na luxusní sedan sluší. Dobře jsou izolovány i rázy od podvozku, který je jinak velmi tuhý. Problémy jsou jen s příčnými prahy. Ty překonává opravdu nepříjemně.

Rozhodně by byla ale škoda nechat nový CTS spát. Těch 311 koní leží až vysoko v 6400 otáčkách, kam vás za normálních okolností trošku zpomalený automat nepustí. Naštěstí je tu režim „sport“, který navolíte posunutím páky vpravo. V tu chvíli se agregát nechá vytáčet až do hranic červeného pásma, které se nachází kousek nad sedmi tisíci. Nádherný zvuk pravého amerického dravce vaše uši dostane už zhruba od poloviny rozpětí. Zátah je odspodu silný, bez jakékoliv prodlevy nebo úpadku. A to zrychlení! Za 6,7 sekundy ručička tachometru míjí stokilometrovou hranici.

Pomalý automat, skvělý podvozek

Tím ale hrátky nekončí, kromě sportovního režimu totiž převodovka nabízí i šestistupňovou sekvenci. Stačí jen voličem posunout vpřed pro vyšší rychlost, nebo vzad k zařazení nižšího převodu. Z akčního pohledu by bylo vhodnější zvolit spíše opačné strany, protože trhnutí k sobě nám přijde mnohem razantnější, jde ale o zvyk. Rychlost řazení nelze úplně chválit, má značnou prodlevu. Tu se snaží maskovat meziplynem, ale nic naplat, takto sportovně laděný motor by zasloužil čistý manuál. V plně automatickém režimu zase trpí ne příliš dobrým odhadem. A tak občas zpanikaří a řadí zbytečně dolů a do vyšších otáček. Uklidní ji až sundání nohy z plynu.

Na rozdíl o řazení ale nejde podvozku nic vytknout. Je perfektně naladěný. To, že Cadillac upravoval CTS na slavném Nürburgringu, asi nebylo jen reklamním blábolením. Auto se skvěle vede při rychlé jízdě na dálnici i na klikatých okreskách. Do zatáček se naklání jen minimálně. Přitom se s klidem pouští do zničených českých silnic. Přes nerovnosti vás rychle přenese, nic ho nerozhází, nic ho nevyvede z rovnováhy. Vozidlo prostě sedí jako přibité a tak to má být.

Ach ta spotřeba

Jenže jak už to tak bývá, každá legrace něco stojí. Cadillac v tabulkách píše něco o 11,5 litrech na sto kilometrů. My jsme se během prvních dnů testu nechali zlákat nádherným hlasem motoru, jenže poté, co jsme pozorovali strmý pád ukazatele stavu paliva, jsme se začali zapírat a auto jsme příliš netrápili. Přesto nám kombinace v závěru hlásila 14,5 litrů na sto, což je moc. A můžeme vám garantovat, že k tabulkovým parametrům se nepřiblížíte ani náhodou, opojnému výkonu totiž podlehnete stejně jako my.

Cadillac CTS dokazuje, že uzrál čas pro americkou invazi na evropský trh luxusních sedanů. Ty samozřejmě v počtu prodaných kusů nepřekoná, což bude v závěru pro zákazníka jen dobře. Za své peníze dostane vůz srovnatelný s německou produkcí, který díky svému neokoukanému designu bude mít vždy punc výjimečnosti. Ano, novému CTS zbyly některé americké neduhy (nepříjemné pípání při každé příležitosti, tvrdé plasty nebo vysoká spotřeba), ale plně vám je vynahradí výbornými jízdními zážitky i zvídavými pohledy ostatních řidičů.

Výsledná známka 2

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: CTS je v interiéru velice prostorný, o tom nemůže být sporu. Dobře jsem se cítil i vzadu. Problém je se zavazadelníkem, který je z menších. Škoda, že nelze sklopit zadní sedadla. Hodilo by se to na golfové hole. Dávám známku 3
	Jana: Cadillac mě nadchl tichým chodem. Naopak nadšená jsem právě nebyla z vysoké spotřeby. Je to důsledek amerického trhu, kdy pořídíte litr benzínu tak za 20 korun. To se pak není čemu divit, že americká automobilka hledí spíše na výkon než na úspory. Dávám známku 3-
	Nikola: Jsem ráda, že se Cadillac na náš trh před několika lety probojoval. Konečeně je tu alternativa pro někoho, kdo se chce odlišit. Design se mi líbí, horší je to s některými materiály. CTS ale ukazuje, že budoucnost amerických aut vypadá dobře. Dávám známku 1-
	Tomáš: Motor a podvozek tvoří dokonalou kombinaci. Parádní zrychlení, zvuk i stabilita, to je charakteristika CTS. Zlobím se ale na zpožděný automat. Pokud chcete maximum zábavy, sáhněte po manuálu, na který naštěstí už Cadillac ve své nabídce nezapomíná. Dávám známku 2
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Jan Markovič
Foto: Zuzana Procházková

PARAMETRY

Základní cena v provedení Sport Luxury: 1 383 100 Kč
Cena doplňkové výbavy:  67 100 Kč
Celková cena: 1 450 200 Kč

Doplňková výbava testovaného vozu: Systém Bose 5.1 Surround Sound s pevným diskem (42 000 Kč), Dřevěné obložení interiéru (25 100 Kč).

Galerie