Auta bez řidiče: Češi se jich bojí nejvíc z Evropy

Autonomní auta, velká vize 21. století. Brzy budeme moci nastoupit do auta, zadat cíl a odpočívat, protože už nebudeme muset řídit sami. Pokud se na to těšíte, patříte v Česku k menšině. Podle průzkumu firmy Goodyear a London School of Economics z 11 evropských zemí patří Češi k největším skeptikům k samořídícím autům.

Jaké poznatky studie přinesla o evropských i českých řidičích?

Čeští respondenti vyjádřili obecně největší obavy ohledně skutečnosti, že autonomní vozidla nemají zdravý rozum potřebný k interakci s lidskými řidiči, zatímco nejméně se toho obávají Italové. Českým respondentům by také nejvíce chyběl požitek z řízení, zatímco nejméně by to vadilo dánským respondentům.

Další výsledky průzkumu uvádíme v bodech:

Přijatelnost

  • Více než čtvrtina (26 %) evropských respondentů uvedla, že by jim využívání autonomních aut vyhovovalo, a 29 % uvedlo, že by jim nevadilo jet v provozu vedle vozidla bez řidiče.
  • Naopak 44 % z nich by autonomní vozidla nevyhovovala a 41 % dotázaných by vadilo jet hned vedle autonomního auta. Řidiči v České republice se v tomto ohledu projevili jako třetí nejméně přístupní nasazení autonomních vozidel – celkem 68 % z nich by nevyhovovalo, kdyby nemohli vůz řídit sami, a 42 % z nich by vadila jízda vedle vozu bez řidiče.
  • Jen 22 % českých řidičů by mělo dobrý pocit z jízdy v autonomním vozidle a jen 23 % by nevadila souběžná jízda s vozidlem bez řidiče, což je plných šest procent pod průměrem 11 zkoumaných zemí. A jen 28 % z nich by rádo využilo čas, který by získali díky tomu, že by nemuseli řídit, k jiným činnostem. To je druhé nejnižší číslo ze zkoumaných zemí, stejně jako v případě hodnocení možnosti využití AV pro nákladní dopravu (rovněž jen 28 %). Celkem 60 % oslovených českých řidičů nicméně připustilo, že neví, jak vlastně autonomní vozidla fungují.

Bezpečnost

  • Zatímco 19 % evropských respondentů s tím nesouhlasí, více než dvojnásobek – 43 % – se domnívá, že by provoz AV mohl být bezpečnější, jelikož většina nehod bývá způsobena lidskou chybou. Obecně však obavy z technologie AV přetrvávají: 73 % respondentů se obává, že „by autonomní vozidla mohla selhat“.
  • I v tomto případě jsou Češi v čele nejskeptičtějších národů: se 71 % odpovědí, že stroje nemají zdravý rozum a nemohou tedy v provozu vycházet s lidskými řidiči, vycházejí dokonce jako vůbec nejskeptičtější ze všech 11 zkoumaných zemí.
  • Současně ovšem celkem 47 % z nich souhlasí s předpokladem, že by AV mohla být bezpečnější, jelikož většina nehod bývá způsobena lidskou chybou, a 68 % se obává možného selhání AV. Jen 29 % z nich se domnívá, že by společný provoz lidských řidičů a AV nemohl fungovat.
  • Čeští respondenti jsou nejvíce ze všech Evropanů přesvědčeni o tom, že AV musí bezpodmínečně umět komunikovat s ostatními vozidly (65 % dotázaných) a že musí být dostatečně chráněna proti hackerským útokům (72 %). Čeští řidiči se umístili druzí v pořadí, pokud jde o požadavek, aby vozidla chránila jejich soukromí (54 %) a aby byla vybavena volantem (86 %). Celkem 78 % z nich vyžaduje, aby AV obsahovala pokročilé bezpečnostní systémy na ochranu chodců. Nejpozitivněji ze všech evropských zemí se čeští řidiči vyslovili pro možnost, aby jejich trasu určovaly systémy řízení provozu (59 %).   

Optimismus ohledně nových technologií

  • Průzkum prokázal, že Češi mají velmi nízkou míru optimismu, pokud jde o očekávání toho, co mohou přinést nové technologie. Více než tři čtvrtiny českých respondentů (77 %) vyslovily souhlas s tvrzením, že „věda a technika nás nutí měnit způsob života příliš rychle”, ale 67 % z nich nesouhlasí, že by se o nové technologie nezajímalo.
  • Nejméně ze všech zemí zařazených do průzkumu se Češi ztotožňují s myšlenkou, že „díky vědě a technice žijeme zdravěji, snadněji a pohodlněji – souhlasilo s ní pouze 43 % dotázaných. Češi jsou druhým nejznepokojenějším národem, pokud jde o to, „kam nás všechny tyto nové technologie vedou“, a vůbec nejméně přístupní novým technologiím – 40 % se nedomnívá, že se nemůžeme vlivu nových technologií vyhnout, a jen 12 % souhlasí s tím, že „čím více můžeme využívat nové technologie k ovládnutí přírody, tím lépe“.
  • Jsou také poměrně skeptičtí k možnostem již dostupné techniky a používají ji méně než průměr ostatních zemí; na známé trase například navigaci s monitoringem hustoty provozu používá „občas nebo vždy“ jen 22 % a na neznámé trase jen 52 % českých řidičů.     

Chování řidičů

  • Průzkum přinesl o českých řidičích i řadu dalších pozoruhodných a často překvapivých údajů. Například z hlediska ohledů na ostatní řidiče se ukázali jako druzí nejlepší v Evropě a jako vůbec nejnakloněnější tomu, pustit před sebe při „zipovaní“ jiné vozidlo. Celkem 76 % z nich je přesvědčeno o nutnosti komunikace s jinými řidiči a 94 % považuje za svůj úkol přispívat k plynulosti silničního provozu. V odpovědi na dotaz, zda by brali ohledy na jiné řidiče, i kdyby je to mělo zpomalit, se ukázali jako druzí nejvstřícnější.
  • Češi také rádi řídí (66 %), i když 25 % dotázaných se raději veze (druhé místo v Evropě), a řízení by jim proto v autonomních vozidlech chybělo (73 %).
  • Nejrozhodněji ze všech evropských národů se také stavějí za to, aby si v případě potřeby mohli kdykoli převzít ovládaní vozidla. Celkem 54 % považuje řízení za snadné. Plných 64 % zajímá, jaká je technická podstata jejich vozu a jen 9 % nezajímá, jak vůz vlastně funguje.
  • V neposlední řadě – průměrný Čech je také dále více smířen s různými omezeními dopravy než řidiči z jiných evropských zemí a plných 82 % vítá, že jsou daná jasná pravidla silniční dopravy. 

Galerie