Dnes vycházi prvni díl seriálu o měření rychlosti na silnicích ČR. Ve spolupráci s odborníky z anti-radary.net vznikl vícedílný článek, který osvětlí všechny taje a nejasnosti této v poslední době tolik diskutované oblasti. Vyvrátí nejednu fámu a pravdivě poreferuje o účinných možnostech obrany před zbytečnými problémy. Začneme jedním z nejčastěji používaným postupem, který používá jak MP, tak PČR – mikrovlným měřením.
Vydáno: 14.12.2011
V posledních letech je možné v České republice, ale i jinde v Evropě, pozorovat snahu o takzvané zklidňování dopravy. Dospělo to do takového stádia, že nad tím zůstává zdravý rozum stát. Kupříkladu zastupitelstvo na Praze 6 chtělo vyřešit vysokou hustotu provozu z Podbaby na Vítězné náměstí a nenapadla je lepší varianta, než některá místa zúžit ze dvou pruhů na jeden. V jiných částech republiky zase řádí polovojenské organizace s krycím názvem Městská policie, jejichž jediným cílem je vybírání dodatečné silniční daně. S první variantou útisku sice není možné bojovat, ale na druhou je k dispozici obrana. A pokud se chceme účině bránit, je nutné poznat zbraně našeho nepřítele!
Mikrovlnné měření
Každý jistě zná policejní vozidla s typickou ‚bradavicí‘ na předním nárazníku. V případě České republiky jde vždy o český výrobek kunovické firmy RAMET zvaný RAMER (v současné době se používají typy 7M, AD9 a RAMER10).
Měření probíhá na mikrovlnném principu – radarová anténa umístěná v policejním vozidle, na trojnožce nebo v napevno umístěném boxu vysílá mikrovlnný signál. Ten se odráží od ostatních vozidel a po zesílení v přijímací části radaru dokáže určit rychlost těchto vozidel.
Radar dokáže měřit auta z místa i za jízdy a je schopen měřit vozidla jedoucí proti radaru (příjezd) i zpoza radaru (odjezd). V ČR se používají RAMERy pracující na dvou frekvencích – 34 GHz a 34,3 GHz. Až na výjimky je rozdělení takové, že Městské policie používají frekvenci 34,3 GHz a Policie ČR ty 34 GHz.
Ochrana
Ochrana proti mikrovlnnému měření je nejen snadná, ale v našich podmínkách i legální. Používají se k tomu takzvané pasivní detektory, kterým se nesprávně říká antiradary. Jde vlastně o takový kompaktní spektrální analyzér, který prochází zvolená frekvenční pásma a při výskytu vysílání v některém z vybraných pásem spustí poplach. Řidič po spuštění poplachu upraví svoji rychlost a kolem radaru již projede povolenou rychlosti. Pokud by to však neudělal a nezpomalil, dojde ke změření (a k následné pokutě) a to i přesto, že ho detektor varoval. Z toho je již každému jasné, proč jsou tato zařízení legální – nenaplňují totiž formulku ze zákona, která zakazuje antiradary a označuje je jako‚ technické prostředky a zařízení, které znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
Při výběru kvalitního pasivního detektoru je nutné brát zřetel na několik parametrů. Předně by měl takový přístroj obsahovat Ka pásmo a možnost vypnutí pásem ostatních (zapnuté K pásmo by například způsobilo poplach při průjezdu v okolí většiny čerpacích stanic). Dále je žádoucí, aby bylo možné části Ka pásma také vypnout a tím snížit nejenom množství falešných poplachů, ale také zrychlit detekci ostrých poplachů. Je třeba se vyvarovat neupraveným americkým (US) verzím antiradarům a vyžadovat mezinárodní verze EURO nebo INT. Ani v případě EURO verze však ještě nemusíte mít vyhráno, může se totiž jednat o verzi ze západní Evropy, která, s ohledem na místní trh, nenabízí detekci frekvence 34 GHz, ale 33,8 GHz.
V přístích dílech se dozvíte, jak je to s průjezdovými radary, laserovými puškami a jak si dát pozor na obávané Passáty.
Text: Tomáš Kozar / anti-radary.net
