Autovlakem do Chorvatska: otestovali jsme Rychlík Jadran

Když chce jet drtivá většina českých občanů k moři, volí Chorvatsko. To je známá věc a podle toho to také v sezóně na hlavních tazích směr jih vypadá. Nemalou komplikaci si od letošního léta vymyslelo Slovinsko. Ve velkém se tak rozjela debata, jak se všem nepříjemnostem po cestě na dovolenou vyhnout. My jsme vyzkoušeli poměrně zajímavé řešení.

Vydáno: 6.9.2008

A tím se stal vlakový spoj s názvem Rychlík JADRAN, dříve tuším označován jako Jadran expres. Osobně jsem už jednu takovou cestu podniknul a příliš mne nenadchla. To se ještě jezdilo klasicky přes Rakousko a Slovinsko. Ovšem od letošní sezóny byla trasa změněna a vůbec i koncept celého spoje je jiný.

Přes Rakousko to nejede
Z různých důvodů není možné jezdit přes Rakousko, a tak aktuální trasa vede přes Slovensko, Maďarsko a končí, stejně jako dříve ve Splitu. Když jsem se dověděl tuto novinu, tak jsem byl ještě více proti. Cesta se protáhla a dohromady sedíte ve vlaku 22 hodin. Opačným směrem, z důvodu prudkého stoupání nad Splitem, ještě o hodinu více. Autem jste ve Splitu za opravdu citelně kratší dobu.

Ale to jen v případě, že se nepotkáte s ucpanými hraničními přechody nebo dokonce s nehodou. Mimo hlavní sezónu je cesta autem bezproblémová a vlak nemá příliš velký význam. Zřejmě proto jezdí rychlík JADRAN pouze v období od 20. června a poslední souprava směr Split odjíždí pátého září. O prázdninách je tento vlak skutečně zajímavá alternativa, která svůj význam rozhodně má. A to i přes dlouho cestu.

Netřeba zdůrazňovat, že vlak má svojí dopravní cestu a nějaké zácpy vás tak nemusejí vůbec zajímat. Ovšem co by to bylo za vlak, kdyby neměl zpoždění. V našem případě to byla přibližně půl hodina, kterou spoj nabral hned v Praze. Zpáteční cesta probíhala až do Maďarska dle plánu, ale nakonec jsme domu dorazili také přibližně o 30 minut později. Vzhledem k celkové době cesty to je ještě docela únosné číslo. Vlak zkrátka jede relativně pomalu, ale jistě.

Na místa!
Místenky jsou v prodeji vždy 60 dní před odjezdem. Oproti minulosti jezdí vlak každý den a má pouze jeden vagón určený pro auta. To odpovídá deseti vozidlům. Pro motorkáře platí, že jedno auto je to samé jako dva motocykly. Menší kapacita jasně říká, že otálet s koupí by se nemuselo vyplatit. My jsme si zakoupili místenky s velkým předstihem. To se nakonec ukázalo zbytečné. Vzhledem k tomu, že jsme vyráželi ve středu, kapacita vozu pro automobily byla naplněna sotva z poloviny.

Nakládka probíhá pouze v Praze na Hlavním nádraží. Začíná přibližně dvě hodiny před odjezdem. Okolo šesté hodiny tedy postáváme před rampou. Obsluha dorazila celkem na čas. Před naložením automobilů se sepisují protokoly a v podstatě se vozy zaevidují. Na pokyn se s vozem každý sám vyšplhá na vagón. Je to situace opravdu lehká, ale má to něco do sebe.

Velmi důležitá je informace o maximálních rozměrech. Vzhledem k tomu, že vůz pro přepravu aut je dvoupatrový, maximální výška automobilu nesmí být více než 1500 milimetrů. A to včetně nosičů. Pokud máte vyšší auto, není problém nosiče sundat a pokud ani to nepomůže, máte smůlu. Vyšší auta nelze naložit.

Po naložení všech vozů se vagón zapečetí a zamkne. Bez obav lze ve voze nechat úplně všechno. Ale během cesty se k němu nedostanete.  Takže hotovo, auta jsou zamčená a hurá na svá místa. Ještě jednu poznámku k nakládce. V českém podání probíhalo vše víceméně dle plánu. Nakládka při zpáteční cestě ve Splitu byla lehce odlišná. Chorvatská obsluha dorazila se slovy „nema problema“ o tři čtvrtě hodiny později, následovalo odškrtání vozů (náš automobil měl v chorvatských záznamech špatně napsanou SPZ) a bylo hotovo. Žádné protokoly se nekonaly.   

Příplatek se vyplatí
Letos jsme si připlatili a cestovali jsme v lůžkovém kupé. Příplatek činí zhruba pět set korun na jednu cestu a rozhodně to všem doporučuji. Cesta ve standardním kupé je únavná. Lůžka jsou úplně o něčem jiném. Během dne jsme hojně využívali možnost zakoupit si v malinkatém občerstvení pivo, nějaké jídlo či alkohol. Zkrátka člověk si udělá pohodlí a když je unaven, prostě se natáhne a plnohodnotně se vyspí.

Hraniční přechody nezaznamenáte. Jediná zastávka kvůli celníkům byla na přechodu z Maďarska do Chorvatska. Do vlaku napochodovalo celé komando a poměrně důkladně prohledávalo naše kupé. Zřejmě hledali černého pasažéra, ale když pod peřinami nikoho nenašli, pustili celý vlak dále na Chorvatské území.

Za zmínku určitě stojí krajina v okolí tratě. Pěkné scenérie jsou k vidění už v naší zemi, Slovensko nic moc a Maďarsko už vůbec ne. Tam vede trať neuvěřitelně rovně a skoro pořád se můžete dívat tak akorát na pole. Chorvatsko, zejména hory, vám to bohatě vynahradí. A nutno podotknout že tohle z dálnice opravdu neuvidíte. Vše končí trochu adrenalinovým sjezdem do Splitu.

Když jsem s naším bílým vozem sjel ze železnice na pevnou zem, nestačil jsem se divit. Průjezd horami obstarává dieslová lokomotiva a ta měla se soupravou co dělat. Že strojvedoucí musel řádně topit pod kotlem bezpečně poznáte na svém voze. V našem případě jsme neměli auto bílé, ale šedivé a pořádně mastné. Možná že by nebylo od věci sehnat pro další cestu nějakou plachtu.

Rozumná alternativa
Ale to nakonec byla jedna z mála nevýhod tohoto způsobu cestování. Největším kladem vlaku je jistota plynulé cesty. Jede se bez obav z husté silniční dopravy a z toho plynoucích komplikacích. V případě lůžkového kupé, kdy celou noc prospíte, máte po příjezdu skutečně celý den a nejste unavení z několikahodinového řízení. Takže si bez okolků můžete začít užívat pobyt u moře.

Pokud tedy vyloženě nespěcháte k moři a nechcete riskovat komplikace na silnicích, můžu rychlík JADRAN pouze doporučit. Za úvahu určitě stojí připlatit si a cestovat v lůžkovém kupé. Na vlastní kůži jsem si vyzkoušel cestu klasicky a s lůžkem. Rozdíl je obrovský. Za vynaložené peníze to určitě stojí.

Více informací o vlakovém spoji najdete zde:
České dráhy, a.s.
ČD travel s.r.o.

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Miloš Dittrich, ČD travel s.r.o.

Galerie