Zloději už nenechají na pokoji ani trabanta

Vykradení nebo poškození auta naštve. A věřte, že nejen vás, majitele luxusních limuzín. I pro mě je úplně nemyslitelné, že by mi někdo vykradl trabanta, případně si párkrát projel klíčem po jeho karoserii. Bohužel, byla jsem svědkem toho, že zloději nenechají na pokoji ani letitého miláčka ze Zwickau.

Vydáno: 4.4.2008

Je to už pár měsíců, co jsem zaparkovala za naším panelákem vedle trabanta paní bydlící kousek dál v ulici. Parkoviště je špatně osvětlené, všude kolem roste nepřehledné křoví a jen lidé z vyšších pater paneláku přes změť stromků mohou vidět na své auto, které tu nechávají napospas.

To by ještě nebylo tak hrozné, pokud by se právě na tomto parkovišti nescházela místní omladina, která zde s radostí parkuje svá otlučená “fáčka” a v nočních hodinách kouří pod rouškou tmy. Proto se místní obyvatelé zdráhají parkovat své plechové miláčky právě zde. Už se ani nedá spočítat, kolikrát policie vyjížděla k vykradeným autům.

Nepřehlédnete fotoreportáže:
S trabantem okolo komína

Trabant ovládl Prahu

Ale co se dá dělat, když jinde není místo, musí se zaparkovat tu. Mám to štěstí, že bydlím v pátém patře a z balkonu krásně vidím na celé parkoviště. Je už pozdě v noci, kolem jedenácté, před spaním se jdu ještě kouknout z balkonu na auto. A vidím, jak nějaký mladík cosi kutí pod kapotou trabanta paní sousedky. Nejdřív si oddechnu, že nejde o moje auto, v zápětí se s přítelem oblékáme a běžíme z bytu na parkoviště, pokusit se mladíka přistihnout při činu.

Smůla, byl rychlejší a odjel kamsi v tmavé škodovce, kterou měl zaparkovanou opodál. Pokoušíme se zjistit od dalších mladíků, kteří pokuřují v polorozpadlém fiatu, zda kluka znají. Odmítavě vrtí hlavou. O jejich tvrzení silně pochybuji, ale co se dá dělat.

Druhý den smutně oznamujeme sousedce, co se stalo. Policii nemá cenu volat. Mladík ukradl pouze baterku, která nemá peněžní hodnotu na to, aby se krádež dala nahlásit jako trestný čin. Strážníci by se jistě jen pousmáli, zapsali by si vše do protokolu a konec.

Zjištění, že někdo může ukrást baterku, která mu bude k ničemu (pokud také nevlastní trabanta), je skličující. Lidská chamtivost je nekonečná. Musím třikrát zaklepat na kapotu, že tentokrát se nejednalo o moje auto. Pokud je to jen trochu možné, parkuji jinde, na místech, která jsou osvětlená a v noci se kolem nepotuluje mládež, která by ráda získala cizí majetek.

Text a foto: Zuzana Procházková

Galerie