Říjnová sobota se vyznamenala a účastníky posledního letošního oficielního trabant srazu konaného u obchodního centra Tesco v Letňanech přivítala slunečným počasím. Na parkovišti u centra se sešlo okolo 120ti trabantů z koutů celé České republiky, aby společně zhodnotili končící sezonu a naposledy předvedli své vozy veřejnosti.
Vydáno: XX.10.2008
Při příjezdu na parkoviště jsme organizátory nasměrováni k místu, kde je každý trabík vyfocen na pamětní list, který dostanou řidiči jako upomínku na sraz. Posléze si přebereme od organizátorů startovní číslo a můžeme jet zaparkovat na místo vedle luxusní růžové trabilimuzíny. Hned ji běžím vyfotit, ale pro zástup slečen chtivých fotek s tímto vozem je těžké získat obrázek samotné limuzíny.
V deset hodin je parkoviště, pronajaté za účelem srazu, skoro plné. Akce 10. podzimní Trabantiáda je odstartována hromadným troubením všech přítomných trabantů, wartburgů a barkasů. Mám zalehlé uši, ale musím se smát, když vidím údiv na tváři běžných lidí, kteří si, přišli jen nakoupit a najednou se všude rozléhá příšerný rambajs.
Beru foťák a jdu se podívat, jaká auta letos na sraz dorazila. Jako první mi do oka padá oranžový trabant, lehce v tuningu. Ještě jsem ho nikde jinde neviděla, takže je podroben blízké prohlídce. Osobně tuning moc nemusím, ale práce na voze je opravdu precizní a tak uznale pokývám hlavou a mířím dál.
Vozů je tu hodně, některé upravené, jiné jsou ponechané v klasickém stavu, zdobí je pouze nový lak, vyleštěná zrcátka, kliky a lišty na střechách. Jako protiváhu k těmto krasavcům objevuji i několik vozů porůznu odrbaných, oprýskaných a špinavých.
Aby se trabanťáci nenudili, je pro ně připravena jízda zručnosti, kde je úkolem prokličkovat slalomovou dráhu s plastovým kelímkem naplněným vodou na kapotě. Voda se z kelímku samozřejmě nesmí vylít. Úspěšné projetí trati je korunováno všeobecným potleskem. Kdo nechce soutěžit v jízdě zručnosti, může si vyzkoušet jak umí parkovat. Jako rarita se této soutěže zúčastňuje multikára s ovládáním pomocí pák a nohou. Její neobyčejný vzhled, řízení i maximální rychlost 20 km/h zaručuje pozornost okolních přihlížejících.
Vedle organizátorského srazu se koná ještě jedna soutěž, nazvaná „poznej péro.“ Nejde o žádnou sprosťárnu, jak by název mohl napovídat, ale o schopnost poznat během jedné minuty co nejvíce z dvaceti per a pérek vymontovaných z trabanta. I ti největší znalci se zde zapotí, zvláště, když se mezi trabantí péra, jako chyták, přimotala i dvě ze škodovky a jedno z propisky.
Po shlédnutí všech aut, povzbuzování u soutěží a nákupu v blízkých obchodech je načase přesunout všechny účastníky z Letňan do kempu Džbán. Jízda přes Prahu v koloně je prakticky nemožná, a proto organizátoři vyzývají některé účastníky, aby s jejich pomocí nasměrovali všechny, a hlavně ty mimopražské, na místo určení. Ochotně se vydávám pomoci, jsem postavena na křižovatku z Letenského tunelu, kde stojím ve žluté reflexní vestě na malém ostrůvku uprostřed křižovatky a pomáhám projíždějícím skupinkám trabantistů vydat se tou správnou cestou.
Když všichni zdárně dorazí do kempu Džbán, je ještě pro ty soutěží chtivé připraven slalom mezi kužely a výměna kola na čas. Pomalu se blíží večer, sluníčko zapadá a v šest hodin veškerý ruch kolem aut mizí, všichni se přesouvají k blízké hospůdce, aby se mohli vyhlásit vítězi soutěží, předat pamětní listy a zhodnotit uplynulou sezonu. Všichni se shodují na tom, že se povedla a na jaře se všichni opět sejdou.
Text a foto: Zuzana Procházková
