Porsche 911 Carrera a spol.: exkluzivní jízda za polárním kruhem

Porsche odjakživa vyrábí sporťáky pro každodenní použití. Zatímco majitelé Lamborghini nebo Ferrari oprašují své plechové miláčky přes zimu v garáži, auta ze Zuffenhausenu směle vezou majitele do práce i za zábavou. Jen málokdo si ale představuje, že by si mohl své Porsche užít třeba za polárním kruhem. Ale jde to! Vyzkoušel jsem si to na vlastní kůži.

Vydáno: 24.3.2010 

Linka mezi Prahou a Helsinkami bývá pravidelně vytížená, většinu cestujících z finské metropole do městečka Ivalo ale tvořili čeští zaměstnanci pneumatikářské firmy Nokian (neplést s Nokií) a banda novinářů. Seděl jsem mezi nimi a občas pohlédl z okénka, které odkrývalo typickou finskou scenérii – lesy, sníh, jezera. Všude. Naše cílová destinace ležela zhruba 300 km za polárním kruhem. To je severněji než Island nebo Nuuk, hlavní město Grónska. Nikoho proto nezaskočila teplota pohybující se v půlce března okolo -16 stupňů Celsia.

Naopak, byla by katastrofa, kdyby se začalo oteplovat. Přátelé z Nokianu totiž chtěli ověřit své nejlepší zimní obutí v extrémních podmínkách a naším cílem bylo vyzkoušet, jak se chovají vozy Porsche na ledu. Díky polárnímu počasí jsme se tak nemuseli bát vjet na jezero Pasasjärvi, které si automobilka exkluzivně pronajala od ledna do konce března. Musela jen nechat trochu místa pro všudypřítomné soby.

Hračkářství

Na pečlivě kontrolovaný 70 cm silný led jsme vyrazili z nedaleké garáže, kterou by každý milovník Porsche nazval spíše hračkářstvím. Vedle sebe tu parkovaly desítky Caymanů, Panamer a 911, ať už s nápisem S, 4S nebo Turbo na zádi. Nádherný pohled! A stačí si jen vybrat! Pro první seznámení s ledovým povrchem mi jako ideální přišlo Porsche 911 Carrera 4S.

Automobilka pořádá řidičské kurzy pro majitele Porsche už 36 let. Pro začátečníky je určen Camp Austria, kde se lidé seznámí se zimními podmínkami a naučí se ovládat sporťák za každého počasí. Nebo můžou zkusit extrémní kurz nazvaný Camp4 ve finském Rovaniemi. Od loňského roku probíhá výuka také v Ivalu na zamrzlém jezeře o rozloze 780 hektarů, kde jsou připraveny pro zájemce nejrůznější tratě. Běžně mají účastníci na jejich zvládnutí tři dny. Já měl jen jeden.

V čem jsme se svezli  
Porsche 911 Carrera 4S (test) Porsche Panamera 4S (test Turba)
Porsche Cayman S (test) Porsche 911 Turbo (dojmy po faceliftu)

Nejdřív je třeba si ledové podmínky „oťukat“. Na to poslouží krátká slalomová trať. Cílem je vykouzlit decentní drift kolem každého kolíku a neztratit přitom kontrolu nad vozem. Všechna auta jsou vybavena pneumatikami, které zdobí přes dvě stovky hřebů zhruba 4 mm vysokých. Ty se dokáží během chvíle zahřát na vysokou teplotu a auta tak po sobě v ledu zanechávají pořádné rýhy. Led tedy rozhodně není jako na kluzišti a dostat čtyřkolku do řízeného smyku není pro začátek zas tak jednoduché.

Zábava 4×4

Po chvíli tréninku to ale jde. Porsche 911 Carrera 4S je velice poslušné a dobře vyvážené auto. Pohon všech čtyř kol znamená, že na rozdíl od zadokolky neusměrňujete drift sundáním nohy z plynu ale jeho přišlápnutím. Přední kola vás pak jednoduše ze zatáčky vytáhnou. Příď v pravém úhlu ke směru jízdy vás tedy určitě nejdřív pěkně vystraší a pud sebezáchovy velí ubrat než přidávat. Ale jakmile přijdete kouzlu na kloub, sporťák se na konci zatáčky stočí a pokračuje správným směrem.

Výhoda ledového povrchu je jasná. Auto se dostane do extrémní situace mnohem dřív než na běžné silnici. Určité manévry si tak můžete natrénovat za mnohem nižších rychlostí a samozřejmě v maximálním bezpečí. Široko daleko totiž není nikdo, jen měkoučká sněhová bariéra. A ta stejně jako hadrák leští. Škoda jen, že jsem se nedostal do Finska dřív, než jsem poprvé jel s Porsche Panamera Turbo. Na silničkách v okolí Berouna mi totiž připadalo velké, těžké a nemotorné. První dvě adjektiva platí s délkou skoro pět metrů a váhou přes dvě tuny stále, to poslední ale musím přehodnotit. Hezky škrtnout a použít jiné. „Vyvážené,“ ano, to je to správné slovo.

Nečekaná Panamera, lehké Turbo

Je pravda, že po přesednutí z Porsche 911 Carrera 4S do Panamery 4S jsem se cítil trochu divně. A mnohem víc mi začaly vadit neskutečně tlusté A-sloupky, které clonily výhled na úzkou trať. Přede mnou byly dva kilometry klikatých krátkých zatáček – led, střídající se s jemným popraškem. Instruktor varuje: „Nezapínejte sportovní podvozek, s běžným nastavením se vám ji podaří mnohem lépe rozhýbat. A samozřejmě zrušte stabilizaci.“

Na Panameru si musíte trochu zvyknout. Oproti 911 nebo Caymanu má totiž pocitově lehčí řízení, neustále si také musíte uvědomovat, že ačkoliv sedíte v Porsche, máte za sebou hodně dlouhou záď. Ta se ale nakonec ukázala jako klíč k úspěchu. Levá zatáčka střídá pravou, pořád a pravidelně. Když se vám podaří opravdu velkou záď roztančit, bude se chovat přesně tak, jak po ní chcete. Spojení s řidičem je v tu chvíli neuvěřitelné, Panamera je opravdu precizně vyvážené auto. Cítíte každý pohyb, víte o něm a víte co můžete čekat záhy. Takhle jsem to na asfaltu necítil.

Ivalo – městečko se čtyřmi tisíci obyvateli leží necelých 300 kilometrů severně za polárním kruhem, nedaleko hranic s Ruskem a Norskem. Okolní krajina není příliš pestrá, obzor lemují jen malé kopce s řídkým porostem jehličnanů, které se střídají s jezery. Přesto jde o poměrně oblíbené místo, na které se vydávají turisté hlavně kvůli běžkařským tratím, projížďkám na sněžných skútrech či psích spřeženích. V létě zase láká na treking. Na soba tu narazíte všude, nejen jako volně žijící zvíře, ale také s pastevcem. Není proto divu, že se často vyskytuje v jídelníčku místních obyvatel, stejně jako losos. Linka Finair z Helsinek sem lítá dvakrát denně, cesta trvá hodinu a čtvrt.

Zdroj: Google Maps

 

Krásně ovladatelné je ale i Porsche 911 Turbo. Na něj čeká další úsek, který tvoří jedno velké kolo. Cíl? Ovládnout auto tak, aby vydrželo driftovat kolem dokola libovolně dlouho. K dispozici je opět pohon všech kol a obrovská síla přeplňovaného motoru. Ovládnout ho je opravdu hračka a daří se mi to hned napoprvé. A instruktor, který nás celou dobu pobízí, jásá: „More gas! More gas! One hand! Look where you have to go! Beautiful!“ Evidentně si den užívá stejně jako my.

Cayman kouše

Na konci ale přichází nejtěžší část. Trať s Porsche Cayman S. To mi naopak na asfaltu připadalo skvěle vyvážené, ať už v první verzi, nebo jako model po faceliftu. Tady na zamrzlém jezeře a poté, co jsem celý den strávil za volantem čtyřkolek, bojuji. Technika jízdy je jiná. Preciznost souhry brzdy a plynu musí být dokonalá. A protože nejsem žádný létající Japonec nebo Fin, dělá mi to trochu potíže. Až takové, že musím v jednu chvíli přivolat záchranné Porsche Cayenne, aby mě vytáhlo ze závěje. Jak tak ale koukám, rozhodně nejsem jediný. S kousavým sporťákem bojuje většina kolegů.

A instruktor z nás má legraci. „Break, Break! Break is free, you don’t have to pay for it! Look where you have to go! Take it easy! Oh no, Cayenne again!“ Jak jízlivě poznamenal jeden kolega, byla to jediný den v našem životě, kdy jsme jako motorističtí novináři volali: „Potřebuju Cayenne!“  Všichni se ale neskutečně bavíme a řízení se nemůžeme nabažit. A přitom zkoušíme, co všechno  auta ze Zuffenhausenu umí. To by se líbilo Komenskému. Škola hrou!

Tak trochu závidím majitelům Porsche. Ti stráví na ledu celé tři dny výcviku. Pravda, výlet to není právě nejlevnější. Ale jestli doma nějakou tu 911, Caymana nebo Panameru máte, určitě nad tím budete uvažovat. Nejen kvůli úžasné zábavě, ale faktu, že se naučíte své auto dokonale zvládnout za těch nejextrémnějších podmínek. Jestli vás ale zasněžené Finsko neláká, můžete zkusit letní výlet s Porsche Travel Club. Zábavě se meze nekladou.

Text: Jan Markovič
Foto: Autor, Porsche

Galerie