Nissan je v České republice i ve zbytku světa vlastně takovou šedivou myškou sektoru. Kromě 370Z a GT-R vyrábí v podstatě docela nevýrazná rodinná auta, která ovšem díky svým parametrům, rozumnému vzhledu, jízdním vlastnostem i cenám slaví dlouhodobě velké úspěchy. Mezi top modely značky rozhodně patří velmi kompaktní SUV Qashqai, které se řadí mezi nejoblíbenější vozy kategorie ve světě i u nás vůbec. Jenže Qashqai je tak trochu moc rodinně usedlý a Nissan by proto rád oslovil i mladší zájemce segmentu SUV. Z toho důvodu vyprodukoval Juke.
Vydáno: 16.5.2011
Říkejme mu Joke, protože tohle auto je vlastně docela vtipné. Velmi osobitě pohrdá šedivým standardem z Německa, Francie i zbytku světa a tvoří svůj vlastní styl. Většině vašich známých, natož třeba rodičům, se rozhodně líbit nebude.
Nissan Joke působí a vypadá jako sestavený pro jiný svět. Pokud odmyslíme vozy určené čistě pro japonský nebo čínský trh, nepotkáte na silnicích nic podobného. Joke je totiž hodně suverénní a staví svůj vzhled příliš na odiv. A odlišnost se dneska nenosí, zvláště v České republice, která se každé změny či jinakost doslova bojí.
Japonský eintopff
Malý Nissan je na první pohled taková roztomilá obluda, kterou japonští inženýři sestavili podle jednoduchého vzorce.
Zadání znělo postavit auto pro mladé, které nebude coupé, protože ty už má Nissan v nabídce dvě, a bude to SUV, protože to je dneska v kurzu. Nesmí být ale zase moc velké. Vývoj malého SUV byl proto asi následný. Produkční centrum prošlo části svých fabrik a určilo ty, které jsou nejméně vytížené. Z jednotlivých komponent ostatních vozů pak Nissan poskládal nové auto.
Joke má tedy trochu upravený čumák Murana, obrysová světla a blinkry z Mickry a zadní svažující se část kabiny kopíruje legendární GT-R. Není to samozřejmě tak jednoduché a jednoznačné. Tyhle části spíše ostatní vozy Nissan připomínají, ale nejsou samozřejmě stejné.
Juke je zbrusu nový automobil, hrdě stojící na svém vlastním podvozku, který styl nepřejímá, ale určuje. Jestli se vám tahle japonská mixáž líbí, nechám na vás.
Ačkoliv názor na vzhled nemáme vyhraněný, v redakci oceňujeme snahu Nissanu odlišit se. Vytrhnout se ze stáda a nebýt poplatní usedlým trendům, které už několik desítek let vládnou nudným evropským a americkým trhům. Už jen kvůli téhle filozofii stojí Juke za pozornost a poplácání po kapotě. Tohle je cesta, kterou oceňujeme.
Navíc pokud ve vás dřímá exhibicionista, pište si do tabulky další plus, protože s tímhle autem opravdu budíte pozornost.
Slabounký čtyřválec
Ještě jednou novinkou se může tohle auto pochlubit.
Je jím úplně nový čtyřválcový benzinový motor o objemu 1,6 litru. V námi testované verzi byla pohonná jednotka naladěna na slabounkých 86 kW, ale můžete si pořídit si můžete i hřebce s turbem, který táhne silou dvě stě koní. A to určitě stojí za zvážení.
Zvlášť vzhledem k nepříliš sportovním výkonům, které námi testovaný Joke podával.
Eco, Normal nebo Sport?
Tak jako například v létě testovaná
Honda CR-Z, funguje motor Nissanu Juke ve třech modech, které volíte podle aktuální nálady a chuti utrácet. Můžete zvolit šetrný „Eco“ mod, pro nízkou spotřebu, nechat motor v původním továrním nastavení na „Normal“ nebo ho točit co to jde, ve spolupráci s tlačítkem „Sport“.
Zatímco na Eco můžete zapomenout rovnou, protože v tomhle případě ne, že by auto ztratilo výkon, ono ho prostě žádný nemá, tak v modech Normal a Sport zase tolik rozdílů není.
Problém nového motoru (a Nissanů vůbec všeobecně) je jeho zátah až v příliš vysokých otáčkách. V modu Normal se cca až do 4000 rpm prakticky nic neděje. Ve sportovním režimu pak hladina točivého momentu 158 Nm klesne na 3500 otáček. Automobil v tomhle nastavení jde docela slušně za plynem a výkon klesá až hluboko za hranicí 6000 otáček.
Když se vám auto podaří rozpohybovat a motor udržíte nakopnutý, lze s Jukem praktikovat i něco jak sportovní jízdu.
Pomáhá k tomu na poměry SUV od Nissanu poměrně tužší podvozek, který ovšem rozhodně třeba nedosahuje tuhosti Yetiho, ale je také na míle daleko plujícímu Qashqai, a mladistvé a sportovní vyznění celého auta. Bohužel překážkou vašim „okresním“ výkonům je velmi citlivé ESP. Systém se vás velmi nekompromisně, často dost zbytečně, brzdí v každé prudší zatáčce a vždy zkazí náladu. Pro svižnější putování po okreskách je třeba ESP vypnout. Naštěstí ta možnost tady je.
Od auta nečekejte přilnavost, stabilitu a dynamiku 370Z, přesto po přihlédnutí k velikosti auta, jeho stylu a kultivovanému chodu motoru, je Juke poměrně přijatelnou kombinací pro mladé řidiče, kteří občas potřebují prostor (ne moc) pro pasažéry (ne moc velké), rádi to vezmou na chalupu přes pole nebo les, a chtějí si víkendově užít svižnějšího svezení. Corssover je v tohle případě opravdu ideální označení.
Zase to přepínání
Problém Juku vzniká s přepínáním modů motoru, které stejně tak jako u
Hondy CR-Z shledávám, s prominutím, stupidním a přinejlepším zbytečným. Eco nemá v nabídce co dělat, protože auto se jím úplně zastaví. A přepínat mezi Normal a Sport vás přestane bavit asi tak za tři dny. Zvlášť když rozdíl není úplně tak výrazný.
Stejně tak jako u CR-Z je tahle „featura“ jenom pozlátko a reklamní tah. Podobně jako další vymoženosti palubního počítače, který vám zobrazuje třeba jakým směrem na vás působí síla G (nikoli však už jakým množstvím – kdo by to byl řekl, že když budete brzdit, síla G na vás působí zpředu!?) nebo jako moc jste byli spořiví při dlouhé cestě… Udělátka pro prodejce automobilů, aby lépe zaujali zákazníka.
Kde nic, tu nic
Při zmínce o prostoru by se ovšem Juke měl stydět. Řeč je o svažující se střeše, která působí v zadu sedícím vyšším jedincům vážné problémy a zavazadlovém prostoru, který nesměle konkuruje Fiatu 500.
Zbytek interiéru je docela obyčejný ve standardu Nissanu a „zdobí“ ho plastové barevné doplňky, které působí spíš jako znouzecnost. Jediný zajímavý moment vnitřku auta je červený středový tunel, který přpomíná nádrž silničního motocyklu. Vnitřek jako celek vás kromě červené barvy a barevného displeje palubního počítače vlastně ničím nezaujme a jeho ergonomie je hlavně pro řidiče ne úplně dotažená. Musíte často natáčet hlavu a pozice tlačítek hledat.
Verdikt
Ještě jednu zásadní chybu Juke má. Chybí mu šestka. Když už páni inženýři implementovali Eco mod, tak proč, proboha, chybí věc, která na dálnici opravdu výrazně spotřebu sníží?
Juke je popravdě auto perfektně padnoucí do dnešní doby, jejíž heslem je přetvářka. Nissan vyprodukoval vůz, který dobře vypadá a zaujme mnoho lidí (50 000 kusů bylo celosvětově rozprodáno ještě dřív, než auto sjelo z výrobních linek a do konce roku 2010 produkce překročila 120 000 kusů), ovšem při bližším zkoumání a používání už to taková sláva není.
Nový benzinový čtyřválec je jedním z velkých plus. Motor působí kultivovaně a při rozumné jízdě dosahuje kombinované spotřeby kolem 7 litrů (když zvolíte Sport, jde spotřeba k 10l na 100 km), ale má mizernou akceleraci, slabounký výkon a při vyšších rychlostech mu dochází rychle dech, což dává hodně hlasitě najevo.
Nissan Juke je tedy auto velmi stylové, ovšem výrazně disfunkční pro širší použití. Na zadní sedačky se neposadí člověk vyšší 180 cm (nebo alespoň ne pohodlně), do kufru naopak nedáte více než 2 cestovaní tašky a zbylé vychytávky, jako pestrá a pro techmaniaky velmi líbá obrazovka palubního počítače, přepínač modů motoru nebo červené doplňky interiéru, jsou jen drobnostmi, které auto šperkují, ale jsou vlastně k ničemu.
To je tak, když začne pracovat rozum
Nechápejte mě špatně. Kdykoliv jsem do auta sedal, těšil jsem se na něj. Jeho vzhled je velkou náplastí na mnoho z jeho bolístek, ale při samotné jízdě občas potřebujete víc, než jen dobře vypadat. A v tomhle směru Juke ztrácí body jak za prostor, tak za výkon. Protože ten od podobně vypadajícího auta pro mladé čekáte. Nebo ne? Nechci 430 koní, ale oněch 200 by stačilo. Tam už musíte připlatit dalších 100 000 Kč.
Výsledná známka 2-
Jak hodnotila rodina Rychlých
|
Antonín: Tak tahle potvorza rozhodně mezi moje favority nepatří. Nejen, že vypadá jako nějaká japonská ryba, ale pořádnej chlap jako já, se tam prostě nevejde. Ani jako řidič, ani jako pasažér na zadních sedačkách. Tam se ostatně nevejde nikdo, kdo měří více než 180 cm. A ten kufr? Heh, už dlouho mě nic takhle dobře nepobavilo. Tomu se snad ani nedá říkat zavazadlový prostor. Dávám známku 4
|
|
Jana: O vzhledu raději ať povídá Nikolka, protože můj názor asi znáte. Pokud budu ovšem hodnotit ve svých parametrech, tak musím pochválit obsah motoru, který dává prostor pro levné povinné ručení a ani zbytek není nejhorší. Když se držíte v mezích, dosahuje spotřeba 7 litrů, což je velmi rozumné. Problém je trochu s pořizovací cenou za takhle malé a pro mě vlastně docela nepraktické auto.. Dávám známku 3
|
|
Nikola: Na Juka jsem byla velmi zvědavá, tohle auto je prostě unikátní a musím Japonce za ten vzhled pochválit. Ačkoliv celý design lavíruje na hranici zajímavé/ošklivé, tak ta osobitost je prostě jedinečná a ráda bych v takovém autě jezdila. I když tedy.. to moje vysněné Mini je prostě pořád jinde, hlavně protože je roztomilé. Juke spíš tak k politování… Interiér působí tak nějak zkostnatěle a snaží se to zamaskovat barevnými plasty, ale líbí se mi změna tlačítek při přepínání mezi klimatizací a nastavením motoru, takže vlastně docela dobrý. Dávám známku 2-
|
|
Tomáš: Slibovali mi tu silnější turbo verzi, takže 86 kW bylo trochu zklamáním. Stejně tak jako potom samotná jízda. Motoru chybí zátah od spodu a když ztratíte otáčky, okamžitě přijdete o rychlost, kterou potom zase draze získáváte zpět. Překvapil mě příjemně tuhý podvozek, který ovšem při delších trasách na dálnici přestává být komfortní. A pobouřilo ESP, které brzdilo jak šílené v každé druhé zatáčce… Jsem na rozpacích. Juke má předpoklady, které ovšem v téhle verzi (86 kW) rozhodně nevyužil. Dávám známku 2
|
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých. |
Text: Pavel Cyprich
Foto: Pavel Cyprich
PARAMETRY
Základní cena v provedení Acenta: 413 000 Kč
Cena doplňkové výbavy: 32 800 Kč
Celková cena: 445 800 Kč
NISSAN JUKE 1.6i ACENTA
|
Objem motoru |
1 598 ccm³ |
Maximální výkon |
86 kW (117 k) / 6000 rpm |
Maximální točivý moment |
158 Nm / 4000 rpm |
Převodovka |
5MT |
Maximální rychlost |
178 km/h |
Zrychlení z 0 na 100 km/h |
11 s |
Udávaná spotřeba město |
9,1 l |
Spotřeba mimo město |
5,3 l |
Kombinovaná spotřeba |
6,3 l |
Spotřeba během testu |
9,7 l |
Provozní hmotnost |
1 172 kg |
Délka / výška / šířka |
4 135 / 1 565 / 1 765 mm |
Rozvor |
2 530 mm |
Zavazadelník / po sklopení |
251 / – l |
Galerie