Když nás technika nechá na holičkách, nezbývá než čekat

Spolu se stále zvyšujícím se množství moderní techniky ve vozidlech se stává pro motoristu i ta nejjednodušší oprava bez asistence v podstatě neproveditelnou. Na vlastní kůži jsem si to vyzkoušel, když mě během redakčního testu zradilo jedno vydařené SUV. V pátek večer na hradecké dálnici jsem si připadal jako trosečník na pustém ostrově.

Vydáno: 6.5.2008

Koho by napadlo, že urostlé auto evropské výroby (značku vám shovívavě neprozradím – chyba se občas stává), které má za sebou pouhých pět tisíc kilometrů, se těsně za výjezdem z čerpací stanice na dálnici D8 rozhodne stávkovat.

Při sešlápnutí plynového pedálu se totiž ozval zvuk podobný protržení pneumatiky. „A je to, píchli jsme,“ vydedukovala ve vteřině spolujezdkyně. Mýlila se, protože auto si stále klidně drželo svůj směr. Že chyba nebude v kolech ale spíše pod kapotou jsme zjistili o sekundu později, kdy se místo běžného bublání naftového motoru ozvalo nepříjemné hučení. Odstavili jsme se na výjezdu k Poděbradům.

Podle všech příznaků mohlo jít o uvolněný díl turba – auto ztratilo pod plynem výkon, zvuk zněl jako masivní únik vzduchu. Jenže vrtejte se pod kapotou, když většinu motoru kryje plastové víko a auto navíc ani není vaše. Kontrolka ukazovala okamžitou návštěvu servisu, takže nám nezbylo, než přivolat asistenci.

Čtěte také:
Jak redakční test odneslo i prase divoké

V pátek večer mezi prvním Májem a víkendem je k dispozici jen jedno odtahové vozidlo, to se rozumí. Čekací doba se tak rovnala půl druhé hodině nejistoty, zda se nám vůbec podaří dostat domů. Asistence ale neměla ani náhradní vozidlo, vlakem bychom věci, které jsme převáželi na víkendový odpočinek jen těžko stěhovali, a tak pro nás museli vyrazit příbuzní. To se rozumí, byli z náhlého stokilometrového výletu opravdu nadšení!

„Kdybychom jeli starou škodovkou, tohle se nám nestane,“ zněla památná myšlenka, která se nám při nekonečném čekání honila hlavou. Ano, určitě ne! Jednak: kde by taková stodvacítka vzala turbodiesel? A druhak: taková auta se dala vždycky alespoň s pomocí projíždějících motoristů opravit. Za hodinu a půl nám teď nezastavil ani jeden. Věděl dobře proč – nemělo by to smysl.

Moderní technologie jsou skvělé, ale stále více nás odsuzují do naprosté pasivity. Přibývá řidičů, kteří nikdy neotevřeli kapotu svého vozu. Když se semele závada, která by kdysi znamenala utáhnout matičku, musíte v dnešní době počkat na odtahovku. Pokud to takhle půjde dál, budeme volat asistenci třeba na výměnu kola. Ruku na srdce, kolik z vás to už někdy dělalo? Já ne!

Text: Jan Markovič

Galerie