Dacia Sandero 1.5 dCi: tisíc kilometrů s lidovkou

TEST: Kombinace rumunské značky a francouzské technologie se ukázala jako velmi úspěšná a proto přišel na trh další model. Tentokrát se jedná o pětidveřovou karoserii hatchback a nově pojatý design. Jak jezdí automobil, který lze pořídit už za 160 000 Kč? Odpověď skrývají následující odstavce.


Vydáno: 25.3.2009

S Dacií, přesně s modelem Logan, jsem před lety podniknul cestu do Chorvatska a musím říci, že jsem nebyl z vozu příliš nadšen. Také z tohoto důvodu jsem byl zvědavý, co předvede další model pocházející z nové éry této rumunské značky.

Všichni budou jistě souhlasit s tím, že po stránce designu vypadá Sandero lépe než Logan. Rumunská automobilka ušila kabát podle evropského střihu a většině lidí se tento střih líbí. Pohled z venku odhalí kulaté tvary a vyšší světlou výšku vozu. Mohlo by se zdát, že je model Sandero skutečně kvalitní automobil schopný uspokojit požadavky nejednoho vybíravého evropského zákazníka.

Některé detaily ovšem tento dojem zkazí už při prvním blízkém setkání. Mám na mysli například zámky dveří. Co se dá dělat, nízkou pořizovací cenu vykouzlit jen tak nelze, někde se prostě šetřit musí.

Plast, plast, plast

Nálepku levného automobilu sice karoserie celkem úspěšně maskuje, ale interiér těžko bude něco zapírat. Pravda, je poměrně prostorný, ale my jsme uvnitř nenašli jediný kousek čalounění, tedy samozřejmě kromě sedadel. Zcela zde dominují tvrdé plasty. Musím ovšem udělit pochvalu za to, že jsou kvalitně zpracované, nevydávají žádné výrazně nepříjemné zvuky a působí velmi bytelně.

Interiér lze označit za fádní a strohý. Kromě celkem povedeného volantu nenabídne prakticky nic zajímavého. Tmavé plasty jsou kombinovány s těmi světlými a ze všeho vystupuje stříbrný středový panel. U vozu, který má základní pořizovací cenu hluboko pod hranicí dvou set tisíc, nelze očekávat nic jiného. Proto interiér nekritizuji, pouze konstatuji.

Jednoduše=přehledně

Jakkoli je ovšem fádní,nudný a laciný, má jednu velkou přednost. A tedy to, že je stoprocentně funkční, přehledný a jednoduchý. To platí pro přístrojový štít stejně jako pro ovladače na středovém panelu. Pravda je, že i přes vyšší úroveň výbavy nebylo mnoho co ovládat, ale nic nám nescházelo. Nemůžu si neodpustit poznámku (přestože se jedná o levný vůz) ohledně legračních spínačů pro stahování oken, zamykání a vyhřívání zadního skla. Nelze se zbavit dojmu, že několikacentimetrové „čudlíky“ dodalo nějaké hračkářství.

Jedinou výtku směrem k ergonomii si zaslouží ovládání klimatizace. Klasické ovladače jsou umístěny až příliš nízko a hlavně jsou schovány za řadicí pákou. Pokud si budete chtít upravit teplotu vzduchu, který na vás má proudit, budete se muset z místa řidiče poněkud natáhnout.

Kompromis za volantem

Z pozice řidiče musím vozu vytknout také fakt, že se těžko hledá ideální poloha za volantem. Ten nelze nastavit ani v jedné ose, ale nevadí. Třeba tento nedostatek vynahradí plně stavitelné sedadlo řidiče. Bohužel, to lze pouze posouvat, případně sklopit opěradlo, a to je hodně málo. Výsledná pozice za volantem je nakonec dost zvláštní a nezbývá nic, než zvolit kompromis.

Na zadních místech se pasažérům dostane prostoru tak akorát, v oblasti kolen to ale žádná sláva není. Potěší alespoň slušný zavazadlový prostor, který lze samozřejmě sklopením zadní lavice zvětšit (dělené sedadlo je pouze u nejvyšší výbavy).

Jak jsme si ale vyzkoušeli, na variabilitu se moc nemyslel. Pro dosažení maximálního objemu se musí nejprve odklopit sedák, který se ale tváří tak, že by mohl každou chvíli upadnout. Opěradlo lze sklopit hned poté, co vyndáte opěrky. Neříkám, že to je hrubý nedostatek, ale možná že by celý proces mohl být i jednodušší.

Hrubý, ale nenáročný

K testu se dostavila Dacia se slabší verzí vznětového motoru 1.5 dCi o výkonu 70 koní. V nabídce najdeme ještě stejně velký, ale o patnáct koní silnější motor. A pro úplnost dodám, že zážehové verze se nabízejí v provedení 1.4 (75 k) a 1.6 (90 k). Ale zpátky k testované jedna-pětce.

Hned po nastartování vás uvítá opravdu hrubým chodem a nekultivovaným projevem. Po zahřátí se sice trochu zklidní, ale stále patří svým projevem spíše pod průměr. Ale to je pouze jedna stránka věci. Tou druhou je velmi nízká spotřeba. Výrobce udává spotřebu v kombinovaném provozu 4,5 l/100 km. Já mohu směle prohlásit, že to není žádný výmysl. Za týden testování jsem s Dacií najel bezmála 1000 km a ukazatel paliva stále hlásil přítomnost nafty v nádrži. Sandero má skutečně dojezd přes 1000 km, což není příliš časté.

Ničím jiným ovšem motor neohromí, ale to je zřejmě cílové skupině zákazníků úplně jedno. Zátah je průměrný a upřímně řečeno, průměrné je kromě spotřeby také všechno ostatní. Sedmdesát koní je pro vůz tak akorát a pokud ho plně naložíte, začnou vám nějací další koně pod kapotou scházet.

Průměrně

Veškerá síla motoru se přenáší přes pětistupňovou manuální převodovku. Ta vás zaujme třemi věcmi. Zaprvé má překvapivě celkem krátké dráhy, což není k zahození. Zadruhé má gumový chod a konečně zatřetí má opravdu velkou řadicí páku.

Jak jsem zmínil na úvod, první pohled na Dacii Sandero odhalí velkou světlou výšku. Tato vlastnost určitě rozšiřuje využití vozu. Někteří výrobci zvednou o pár milimetrů světlou výšku svého modelu, přidají plast a hned je na světě speciální terénní edice. Sandero má tyto vlastnosti už v základu. Na silnici se ale díky tomu dost naklání. Jinak můžeme podvozek rumunského hatchbacku označit za příjemný, nebo dokonce i pohodlný.

Počty

Dacia Sandero vám nenabídne mnoho důvodů, proč by jste si ji měli koupit. Pádný argument je velice úsporný motor, ovšem ten ze všech nejhlavnější důvod je samozřejmě cena. Takže se počtům věnuji o trochu více než obvykle. Nejlevnější Sandero pořídíte (včetně další slevy) za necelých 160 000 Kč. Základní výbava toho moc nenabídne, ale nás zajímá střední úroveň AMBIANCE.

V této výbavě totiž dorazil k testu náš vůz. Co nabízí? Kromě výčtu naprosto samozřejmých věcí odhalí seznam výbavy dva airbagy, ABS, posilovač řízení, dálkově ovládané centrální zamykání a elektrická okna. Nezapomněl jsem na něco? Ano, jistě. Připlácíte si především za motor. Pokud všechno sečteme, dostáváme konečnou částku testovaného exempláře 277 400 Kč. To stále není závratná suma, ale na auto, které se tváří tak, že bude vaše „za hubičku“, by se to mohlo zdát už docela hodně. Co na to konkurence?

Nejbližší rival Hyundai i20 s dieselovou jedna-čtyřkou o výkonu 75 koní stojí bez stokoruny 290 000 Kč, ale přidá boční a okenní airbagy, aktivní opěrky hlavy, palubní počítač, el. zrcátka a jiné. Především je celkově mnohem příjemnější. Renault Clio Storia s o málo slabší verzí motoru 1.5 dCi a s bohatší výbavou stojí přibližně 300 000 Kč. Zajímavou alternativou je také Citroën C3 1.4 HDI opět přibližně za 300 000 Kč. Pravdou zůstává, že pětidveřový hatchback s dieselovým motorem a cenou pod tři sta tisíc se hledá celkem těžko, a to i přes výrazné akce.

Jak tedy zhodnotit Dacii Sandero? Ano, je to levné auto a je to na něm vidět (i přes nepopiratelnou snahu tento fakt změnit). Nebudete s ním nejrychlejší, nebudete s ním poutat pozornost, nebudete si moci pochvalovat výrazný komfort, ale také nebudete muset sahat příliš hluboko do kapsy k tomu, abyste si vůz pořídili a živili ho. Ty dvě obrovské výhody (cena, spotřeba) vám vynahradí téměř vše.

Výsledná známka 2-

Jak hodnotila rodina Rychlých

Antonín Antonín: Samozřejmě největší výhodou je cena. Testovaný automobil je v porovnání s konkurencí stále levný, což je v době krize velké plus. Oceňuji také poměrně prostorný interiér, i když na zadních místech to tak dobré zase není. Na denní používání je to ale skoro ideální auto. Spotřeba okolo pěti litrů ve městě si zaslouží pochvalu.
Dávám známku 2
Jana Jana: Sandero se mi velmi líbilo a hodnotím ho jako automobil, který se zkrátka vyplatí. Nemusím drahé SUV ani nějaké sporťáky, auto jako Dacie úplně postačí na běžné ježdění. Mínus dávám pouze za to, že bych si dokázala představit více bezpečnostních prvků. Jinak to je ale velice dobré auto.
Dávám známku 1-
Nikola Nikola: Dacie si zaslouží pochvalu za to, jak vytvarovala svůj hatchback. Tvary jsou sice, řekla bych, lehce konzervativní, ale určitě jsou moderní. Škoda interiéru. Na něm se podepsala nízká cena asi nejvíce. Levné materiály a jednoduché provedení není kombinace, která by se mi zrovna líbila.
Dávám známku 3
Tomáš Tomáš: Já jsem usedal za volant s určitými představami a ty se také naplnili. Představoval jsem si průměrný vůz za málo peněz. Skutečně, komu stačí přepravit se z bodu A do bodu B, má jasného favorita. Kdo chce více, těžko bude spokojený. Ano, spotřeba je nízká, ale motor nemá mnoho sil a řízení, stejně jako řazení, není nic moc. Děkuji, nechci, radši si připlatím.
Dávám známku 3-
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Lukáš Dittrich
Foto: Zuzana Procházková


PARAMETRY

Základní cena v provedení AMBIENCE: 257 900 Kč

Cena doplňkové výbavy:  19 500 Kč

Celková cena: 277 400 Kč

Výbava

Kola 15“, ABS, brzdný asistent, airbag řidiče, airbag spolujezdce, tříbodové pásy pro všechna místa, elektronický imobilizér, hydraulický posilovač řízení, otáčkoměr, multifunkční displej, recirkulace vzduchu, topení a ventilace, el. ovládaná přední okna, tónovaná skla, vyjímatelný popelník, odkládací schránka spolujezdce (8 litrů), držák nápojů na středové konzole. 

Doplňková výbava

Metalický lak (9 000 Kč), mlhové světlomety (3 500 Kč), autorádio s MP3 (7 000 Kč).

Dacia Sandero 1.5 dCi AMBIANCE
Objem motoru 1461 ccm
Maximální výkon 50 kW (70 k) / 4000 rpm
Maximální točivý moment 160 Nm / 1700 rpm
Převodovka 5stupňová manuální
Maximální rychlost 157 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h 15 s
Udávaná spotřeba město

5 l / 100 km

Spotřeba mimo město 4,3 l / 100 km
Kombinovaná spotřeba 4,5 l / 100 km
Spotřeba během testu 4,8 l / 100 km
Provozní hmotnost 1090 kg
Délka / výška / šířka 4020 / 1534 / 1746 mm
Rozvor 2588 mm
Zavazadelník / po sklopení 320 l / 1200 l

Galerie