Alfa Romeo MiTo 1.4T MultiAir: víc než jen krása?

TEST: Nejmenší Alfa Romeo skvěle vypadá, o tom není žádných pochyb. Už jsme ji tady měli před rokem a půl v elegantním bílém lakování a s naftovým motorem, tentokrát MiTo obléklo slušivý červený kabát a dorazilo s benzinovým turbomotorem 1.4T MultiAir. Na začátek prozraďme, že motor je opravdu povedený – ale co zbytek?

Vydáno: 18.6.2010

Malé Alfě to bezesporu sluší. Atraktivní italský design dokreslují nejen vnější detaily jako bezrámová okna dveří či chromované doplňky předních i zadních světel, ale i šedé obložení a karbon-připomínající (i když z měkčeného plastu) pokrývka přístrojové desky, ozvláštňující prvky jinak černého interiéru. Za zmínku stojí i originální klíč, lišící se od všech těch stejných německých.

V téhle designově-elegantní optice by pak ani nevadilo, že uvnitř auta není místa nazbyt (o zadních dvou místech ani nemluvím), ačkoli si dva cestující snad stísněně připadat nebudou, když se podélně natáhnou dle libosti. Praktická stránka interiéru byla opomenuta skoro dokonale, míst na odložení všech klíčů, peněženek, mobilů a kelímků s colou je kolem řidiče minimum. Kufr naopak překvapí velikostí 270 litrů (sice hlavně do hloubky, ale vem to čert) a potěší i možnost sklápění zadních sedaček.

Jen na efekt

MiTo je tedy na pohled atraktivní malé auto do města a jako takovému bych mu leccos odpustil, ale obávám se, že z řady věcí na něm nebudou nadšené ani dobře situované dámy s drahými účesy, které v něm budeme nejčastěji vídat. Tak třeba velmi nepřesné až gumové řazení, které snadno zmate ruku, hledající v kulise další stupeň. Nebo podivně přeposilované řízení a nakonec i pedály sídlící nepříjemně blízko u sebe.

A to ještě bohužel není všechno. Systém stop&start tady obvykle chválím jako dobrý nápad (byť bez valného ekologického účinku), ale v tomto případě jsem ho po důkladném vyzkoušení raději vypnul. Proč? Opětovné naskočení motoru totiž vyžaduje vyšlápnutí spojky „až na zem“, tedy tak hluboko, kam bych při běžném řazení jedničky sotva došlápl (spojka přitom zabírá docela vysoko).

Město nebo dálnice? Ani jedno

Pro MiTo je vcelku pochopitelné, že na dálnici se necítí nejlépe, je to přeci malé auto do města. Proto by mi ani nevadilo, že má jen pět kvaltů a že na ten nejvyšší točí při dálniční rychlosti 130 km/h nějakých 3500 ot./min, hlasitě hučí a žere asi 10 litrů (a kolem sto-šedesátky už točí  4500 ot./min a je docela nervózní, víc jsem raději ani nejel).

Jenomže to by nesmělo být MiTo nepohodlné taky ve městě, kam si ho celou dobu řadím. Kámen úrazu je v nepochopitelně tvrdém naladění tlumičů (a slušivém, leč nepraktickém obutí do sedmnáctipalcových kol s minimem gumy obalující vzduch), takže malá Alfa na každé nerovnosti posádku natřásá měrou až nestoudnou. Denní ježdění po dlažbě někde v centru Prahy bych s tímhle autem tedy absolvovat nechtěl a nevím, jak se na něj budou tvářit zmíněné dámy s drahými účesy.

Silný minimotor

Ale ne všechno je špatné – motor je docela přičinlivý a když na plyn pořádně dupnete, jede dost slušně. Spotřebou se sice chlubit nemůže (normální provoz kolem 9 l/100 km a nejnižší naměřená spotřeba 8,3 l/100 km jsou na danou kategorii dost vysoká čísla), ale to bychom snad mohli přejít, pokud by se s MiTem dalo pořádně vyblbnout někde na okresce.

Jenomže když se chcete projet, narazíte opět na podvozek. Jakmile se na klikatější okresce přiblížíte k limitu rychlostnímu, přiblížíte se i k limitům malého MiTa. V přímém směru to ještě jde, ale v zatáčkách je vůz velmi nečitelný (a nevypočitatelný), takže ani žádného velkého závodění si s MiTem neužijete. Žádné ostré průjezdy a řezání zatáček, nic z toho vám podvozek nedovolí. Když k tomu připočítáme zmíněné tragické řazení a přeposilované řízení, dojdeme k závěru, že jízda v MiTu je atraktivní jen pro pozorovatele zvenčí.

Kam s ním?

Ve výsledku nenacházím typ provozu, v němž by MiTo 1.4T MultiAir výrazněji dominovalo, spíše naopak. Auto je to sice opravdu hezké, ale jenom vzhled ho prostě nezachrání. A ani motor, když ho nemůžete pořádně využít.

Ano, Alfa Romeo MiTo je auto, které dobře vypadá. Když si ho koupí nějaký můj známý, vadit mi to nebude a čas od času se na něj rád podívám. Nejlépe ale zvenku a z uctivé vzdálenosti.

Pokud se mne předtím ten známý zeptá, jestli si má MiTo koupit, doporučit mu ho nedokážu.

Výsledná známka 3-

Jak hodnotila rodina Rychlých

	Antonín: Bohužel, ani tentorkát nebudu moc pozitivní. To co jsem kdysi říkal po první zkušenosti s Mitem platí bezezbytku i tentokrát. Málo místa vepředu, žádné místo vzadu a nedostupný kufr – to jsou základní věci, které bych prostě nepřekousl za žádnou cenu. Najde se sice pár sympatičtějších drobností, ale celkově bych tohle auto nemohl vlastnit, nevím co bych s ním dělal. Dávám známku 4
	Jana: Děs a hrůza! Malé a totálně nepraktické auto za cenu rostoucí přes půlmilion a navíc s vysokou spotřebou? Proč bych si to měla kupovat?? A ještě k tomu jízdní vlastnosti, které na bezpečnosti nepřidají. Je mi líto, tohle opravdu není auto pro mne. Dávám známku 5
	Nikola: Já musím vysovit naprostý opak toho, co říkají rodiče. Alfa MiTo je naprosto úžasné, krásné, nádherné, roztomilé autíčko pro stylovou ženu do města! Obzvlášť mu sluší výrazná rudá barva, snad ještě víc než elegantní bílá z minula. Škoda jen trochu odbytého interiéru, na tom by se dalo ještě zapracovat. Ale stejně to musí být za jedna :) Dávám známku 1
	Tomáš: Minule jsem to myslím napsal naprosto přesně: jízdu nedělá pěkná kapota, ale motor a podvozek, a nni v jednom mne MiTo neuchvátilo. Když k tomu připočtu přeposilované řízení a velmi, velmi nepřesné řazení, vychází mi něco, s čím bych asi fakt moc jezdit nechtěl. Bez ohledu na to, jestli pod kapotou tluče schopný a pružný turbobenzín. Dávám známku 3
Jak a proč hodnotí naše rodina Rychlých.

Text: Martin Jedlička
Foto: Matěj Žovinec

PARAMETRY

Základní cena v provedení 1.4 16V Progression: 362.000,- Kč
Základní cena v provedení 1.4 MultiAir Distinctive: 485.500,- Kč
Cena doplňkové výbavy: 56.700,- Kč

Celková cena: 542.200,- Kč

Galerie